Zbytečná péče o levici
Pokud se politické kyvadlo vychýlí hodně doleva, čeká ho pak nevyhnutelně zhoupnutí hodně doprava, protože to zajišťuje dosažení nějaké dlouhodobější rovnováhy v zájmech různých skupin voličů
hlavní komentátor
Ještě ani nedohasl ohňostroj nadšení nad volební porážkou Andreje Babiše a už četní komentátoři a politologové mudrují nad tím, že by bylo velkou chybou, kdyby nová pravostředová vláda zapomínala na ty, kteří ji nevolili. Především levicoví voliči prý zůstali bez zastoupení kvůli mimořádně vysokému procentu hlasů, které propadly kvůli stranám, jež nedosáhly na pětiprocentní limit.
Ponechme stranou jisté pochybnosti, zda ta nová vládní koalice bude skutečně vzhledem ke svému složení alespoň kousek napravo od středu. I to, že propadlých hlasů bylo v Česku někdy více a někdy méně. Například v roce 2010 propadlo jen o procento hlasů méně než letos.
Pravicový volič pláče
Především je nesporným faktem, že levicový volič má mohutné zastoupení v klubu ANO, protože Babiše volili zcela dominantně voliči levice, na rozdíl od minulosti, kdy sklízel i hlasy jinak pravicových živnostníků. To spíš pravicový volič pláče. A to už hodně dlouho. Starostové s Piráty pravicí bezesporu nejsou a lidovci sice konzervativně odmítají manželství homosexuálů, ale jinak jde tradičně o socialisty chodící do kostela, jak správně v závěru neúspěšné volební kampaně pochopil Jan Hamáček. Topka s Pekarovou jsou pak dnes takoví Piráti bez dredů, takže zbývá ODS a ta si myslí, že svou pravicovost dokáže ne moc chytrým snížením daně z příjmu v době, kdy vidí, že veřejné finance vymknuty z kloubů šílí.
Nicméně pravicový volič je trpělivý a třeba nám to Fiala ještě ukáže jako Babišovi ve volbách.
Bylo by totiž chybou naskočit na kolíbání levicové části elektorátu, aby se náhodou nezačala zlobit, a kašlat na ty, kteří mají plné zuby stále drzejší státní ruky hrabající jim do života, protože je tu covid, emise CO2 nebo škodlivé kouření. A především takzvaná sociální solidarita, která nabrala kvůli končící vládě podobu loupežného přepadení dětí, které se ještě nenarodily, a už dluží půlku toho, co za celý život vydělají.
Každý chvilku...
Nová vláda by se měla především starat o to, aby si zasloužila velmi opatrnou důvěru, kterou jí tradičně skeptičtí pravicoví voliči dali, protože na tom závisí, zda jí neutečou k větším sekáčům.
Pokud se politické kyvadlo vychýlí hodně doleva, čeká ho pak nevyhnutelně zhoupnutí hodně doprava, protože to zajišťuje dosažení nějaké dlouhodobější rovnováhy v zájmech různých skupin voličů. Babička říkávala, každý chvilku tahá pilku. Tak to má být a tomu, že ten, kdo o ni momentálně přijde, občas trochu fňuká, nelze přikládat valnou důležitost. To samozřejmě neznamená, že se vláda má vykašlat na sociální únosnost nezbytných reforem. Ale vykašlat se na ně, protože budou hodně lidí bolet, nemá právo.