Když na začátku roku 2022 íránský prezident Ebráhím Raísí přijel do Kremlu, věřil, že se s ruským diktátorem Vladimirem Putinem domluví na co největší vojenské spolupráci a získá od Ruska nejmodernější zbraně, protože islámská radikální teokracie čelí mezinárodním sankcím včetně omezení dovozu zbraní. 

Vysoko na seznamu měl Raísí moderní stíhačky Su-35, protiraketové systémy S-400 a další zbraně ruské provenience. Na druhou stranu má Teherán problém s financemi a přístupem k západním měnám, takže vyvstala otázka, co by mohl nabídnout Rusku, které má stejně jako Írán dostatek fosilních zdrojů. Odpověď přinesla ruská invaze na Ukrajinu už měsíc po návštěvě íránského prezidenta. 

Když bylo jasné, že se plán třídenní operace protáhne na neurčito, Kreml začal mít zájem prakticky o jakékoli zbraně od šíitských ajatolláhů. Po několika měsících války začal masivně nasazovat íránské drony, které útočily na ukrajinskou energetickou i civilní infrastrukturu. Podle západních zpravodajců ale ruská armáda využívá ve válce také íránské granáty a další munici, spekuluje se o dodávkách balistických raket. 

Za drony chceme stíhačky, vrtulníky, tanky i uran

Na druhou stranu po této vojenské výpomoci očekává islámský režim dodávky moderních ruských zbraní, jako jsou výše zmíněné stíhačky nebo protiraketové systémy, případně tanky a vrtulníky. A ve hře jsou rovněž dodávky obohaceného uranu nezbytné pro výrobu jaderných hlavic. 

O jaderné zbraně usiluje Írán už mnoho let, zejména kvůli odstrašení Izraele, o kterém tvrdí, že musí být zničen. Podle amerických zdrojů právě dodávky obohaceného uranu mohly být součástí tajné dohody, když Putin navštívil Írán v červenci 2022. Pro Moskvu je výhodné „hrát“ s Teheránem jaderný poker, protože může zároveň tlačit na dodávky íránských zbraní, které použije ve válce s Ukrajinou.

Íránský režim zase může vyhandlovat dodávky vojenských družic, případně i moderní technologie umožňující sledovat odpůrce režimu a potlačovat demonstrace. Ty už podle amerického deníku The Wall Street Journal proti odpůrcům radikálního islámu od Moskvy získal.

„Su-35 je nejlepší víceúčelová stíhačka, kterou by letectvo Islámské republiky Írán (IRIAF) mohlo v krátkém časovém horizontu získat,“ řekl pro Rádio Svobodná Evropa Jeremy Binnie, specialista na bezpečnostní problematiku Blízkého východu z globální zpravodajské společnosti Janes, která se zaměřuje na vojenské a bezpečnostní otázky. 

Stíhačky brzy budou, hlásí Teherán

V lednu už íránská tisková agentura Tasnim citovala Šáhriara Hejdárího, šéfa komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku íránského parlamentu, že jeho země po konci března získá 24 letounů Su-35 a z Ruska má objednány i vrtulníky a systémy protivzdušné obrany. Binnie dodal, že naléhavá potřeba Rusů získat další íránské drony mohla „naklonit rovinu“ ve prospěch dodávek drahých zbraní z Ruska, které si žádá íránská teokracie.

Ze sbližování obou nedemokratických režimů nemají radost Spojené státy, tradiční spojenec Izraele v oblasti Středního východu. Znepokojení vyjádřil americký ministr obrany Lloyd Austin. Kritizoval samozřejmě i dodávky smrtících dronů pro ruskou armádu. Zdůraznil, že Washington bude vždy bránit tomu, aby Teherán získal jaderné zbraně. 

Odborník na ekonomické sankce Peter Piatetsky, který dříve pracoval na americkém ministerstvu financí, se domnívá, že americké sankce na Írán i Rusko mají smysl, i když pochopitelně nemohou postihnout jejich vzájemný obchod. Sbližování obou režimů nemusí trvat věčně, i když je nyní pro obě strany výhodné.