Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
České podnikatelské prostředí patří k nejhorším v Evropě. Největším problémem je v Česku založení nové firmy.
Na podnikatelské prostředí se zaměřil nový průzkum Index prosperity Česka. Po srovnání desítky ukazatelů se Česká republika umístila na 21. příčce z 27 členských zemí Evropské unie. Vůbec nejhůř v celém srovnání dopadlo Slovensko, následované Rumunskem, Polskem, Itálií a Bulharskem.
Za podprůměrným výsledkem Česka stojí zejména podmínky pro založení podnikání, které jsou u nás podle posledního srovnání Světové banky nejméně příznivé z celé EU. Osobou samostatně výdělečně činnou se český občan může stát už za pět pracovních dní, jakmile jde ale o založení firmy, typicky společnosti s ručením omezeným, lhůta se může podle Světové banky vyšplhat až na 25 dní.
„Samotné zakládání firem a jejich řízení se přitom v nedávné době zjednodušilo. Na základě směrnice Evropské unie z roku 2019 měly členské země do letošního července umožnit digitální a cenově dostupné založení firmy všem členským státům. V současnosti je tak možné založit podnikání po celém území EU online,“ uvádějí autoři studie.
Nejlepší podmínky pro podnikání jsou v severských státech, konkrétně ve Švédsku a Finsku. „Tyto země obecně podporují podnikavost. Profitují mimo jiné z vysokého počtu startupů, efektivního vybírání DPH a nízkých cen elektřiny, zapříčiněných i vysokým podílem obnovitelných zdrojů,“ komentuje to analytik Milan Mařík. V top 5 nejlepších se po Švédsku a Finsku umístily Estonsko, Francie a Lucembursko.
Opakem severských zemí jsou země bývalého východního bloku, ve kterých nejsou výrazně podporovány startupy, a tak tu vznikají jen málo. Podnikání tady rovněž komplikuje přebujelá byrokracie. „Z Indexu prosperity tak vyplývá, že Česko v tomto směru stále spadá spíše do východní než západní Evropy,“ říká Mařík, což ilustruje i na počtu startupů v Česku. Jejich četnost na počet obyvatel je v Česku výrazně nižší než ve vyspělých státech EU. Podle společnosti Atomico v tuzemsku funguje 131 startupů na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU.
„Startupy přitom mohou výrazně pomoci české ekonomice. Zejména ty technologické jsou pro Česko cestou z montovny k mozkovně, tedy cestou k větší konkurenceschopnosti pomocí znalostní ekonomiky. Ta se totiž výrazně podílí na HDP dané země a láká nové talenty, ne nadarmo bylo v Silicon Valley přes třicet procent unicornů založeno přistěhovalci,“ vysvětluje Jiří Skopový, vedoucí programu Seed Starter.
Jak ale upozorňují výzkumníci z Indexu prosperity Česka, ne vše je v Česku vůči podnikatelskému prostředí nastaveno nepřátelsky. Například česká korporátní daň stanovená na devatenáct procent je desátou nejnižší v EU. Ještě nižší je v Maďarsku (devět procent), naopak výrazně vyšší ji má nastavenu Francie (25 procent) či Malta (35 procent).
Index prosperity porovnával kromě počtu startupů, výše korporátní daně a délky vyřízení založení nové firmy rovněž počet firem na obyvatelstvo, tržní kapitalizaci, přidanou hodnotu zahraničních firem, mezeru ve výběru DPH, výdaje firem na výzkum, investice do duševního vlastnictví a náklady na elektřinu. Výsledky srovnání v jednotlivých ukazatelích lze vyčíst z příslušného grafu.
Podle analýzy společnost CRIF – Czech Credit Bureau bylo během září 2022 v České republice založeno celkem 2040 obchodních společností. Zaniklo jich 1369.
„Po červenci, kdy jich bylo založeno pouze 1859, je tak září měsícem s druhým nejnižším počtem založených firem v tomto roce. Zároveň bylo září hned po lednu měsícem s druhým nejvyšším počtem zaniklých firem v tomto roce. Celkově tak za minulý měsíc přibylo pouze 671 obchodních společností, což je nejméně od června 2020, tedy od období zasaženého první vlnou pandemie,“ sdělila Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
