Má vrátit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dobrou pověst. Postu předsedy se ujal poté, co kvůli podezřením spojeným s kauzou mýta rezignoval jeho předchozí předseda Petr Rafaj. Petr Mlsna stihl vyměnit členy rozkladových komisí, chce zrychlit rozhodování a zvýšit transparentnost úřadu. Na druhé straně se ještě před výběrovým řízením, ve kterém nakonec uspěl, sešel s prezidentem Milošem Zemanem a získal jeho doporučení. Také snahy protikorupčních organizací o to, aby se úřad rozdělil, nemají v jeho uších ohlas. Vše ale nasvědčuje tomu, že za Petra Mlsny nebude o velké případy nouze. Jeho úřad už prověřuje podezřelé státní nákupy v nouzovém stavu. 

Kdokoli, kdo je pozván hlavou státu na schůzku, asi těžko odmítne. Navíc když je v pozici státního úředníka. Pro mě spíš bylo příjemné, že někdo sledoval mou práci ve státní správě, kde působím 15 let, a dočkal jsem se takového pozitivního ohlasu. Takže jako překážku to samozřejmě nevidím. To by potom muselo být každé setkání s prezidentem republiky pro kohokoli automaticky diskvalifikačním a to by bylo absurdní.

Tomáš Novák týdeník HROT

Nejsme.

Byl jsem příjemně překvapen odbornou úrovní středního managementu tohoto úřadu. Myslím, že má dobrý vědomostní základ. Je to o tom, dobře lidi nasměrovat, umožnit jim, aby komunikovali se zahraničními soutěžními úřady, aby se vzdělávali, aby měli motivaci. Čili z úřadu pozitivní zkušenost mám, a jestli to dělám dobře já, to musí zhodnotit jiní. Já si myslím, že to dělám dobře.

Mýto bych ani nekomentoval, protože jsem u toho nebyl. Lidově řečeno, nesvítil jsem u toho a musí si to vyřešit někdo jiný. Obecně se ale domnívám, že pokud se úřad odchyluje od některé své předchozí rozhodovací činnosti, tak to musí výslovně odůvodňovat ve svých rozhodnutích. Obdobně jako předseda. Pokud se chci odchýlit od návrhu rozkladové komise, přece jen je to pořád jen poradní orgán, měl bych transparentně popsat v odůvodnění rozhodnutí, jaké důvody mě k tomu vedly. A ta rozhodnutí komisí bývají někdy padesát na padesát, ne deset nula.

Dlouhodobě jsme sledovali legislativní proces toho zákona. Podobné dopisy, které jsem teď poslal do Senátu, posílal i můj předchůdce do Poslanecké sněmovny. V situaci, kdy ten návrh sněmovna schválila, jsem se obrátil na Senát. Ta úprava je rozporná se zásadou volného pohybu zboží v EU i se soudní judikaturou Soudního dvora Evropské unie. V tom dopise jsem informoval i o podobných kauzách v zahraničí. Například v Irsku běžela kampaň, kdy vláda podporovala iniciativu výrobců irských potravin na to, aby je tamní lidé kupovali. To byla ještě soft verze toho, co bylo přijato u nás. A i v tomto případě soud konstatoval porušení volného pohybu zboží.

To, že zadáte zakázku bez soutěže, ještě neznamená, že náš úřad nemůže tu zakázku posuzovat z hlediska obecných principů, jako je transparentnost či přiměřenost. Každá taková zakázka může být zpětně přezkoumána, případně i zahájeno správní řízení se zadavatelem.

Náš úřad většinou jedná na podnět. Pokud vím, nějaký podnět už v roce 2020 podán byl, ale v té době jsem ještě nebyl předsedou. Ale přijde-li podnět, každý se vyhodnotí a konstatuje se, zda byl dodržen zákon, nebo nikoli. Navíc do toho legislativně vstoupila novela zákona o zadávání veřejných zakázek, která byla schválena v lednu v legislativní nouzi. Ta významně rozšířila možnost nákupů bez soutěže.

Prošetřovat je špatné slovo. My vyhodnocujeme různé podněty.

Jsme na počátku prověřování. Nemohu nic bližšího říct.

Ono to primárně paralyzuje tu veřejnou instituci, která zakázku vypsala, což je problém. Úprava, tak jak je nastavená dnes, že se na jedné straně zahajuje správní řízení ze zákona a můžete ho zahájit i na základě podnětu, je celkem vyvážená. Nicméně je potřeba říct, že těch podnětů bude poměrně velké množství. Vidíme to podle prvních měsíců letošního roku.

Začíná se podle mě projevovat, že se na trhu tvrději soupeří o veřejné peníze. A nebude jich tolik jako v době růstu.

My jsme o tom diskutovali naposledy 3. února v pracovní skupině vedené panem předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem. Byli tam experti z akademické sféry, zástupci neziskových organizací, kteří to primárně iniciovali. Probírali jsme plusy i minusy takového řešení. Na jedné straně můžete zřídit takový úřad kdykoli, ale musíte si uvědomit, že každý nový úřad se dva roky zabývá svou vlastní existencí. Bojuje o rozpočet, hledá budovu, nájem, nakupuje v zakázkách počítače, nabírá úředníky a podobně. Čili ten krok by vedl do značné míry k paralýze. Také tím, že ÚOHS v sobě spojuje dvě agendy, tedy jak soutěž, tak veřejné zakázky, se při jejich dobrém propojení ukazuje synergický efekt. Na jedné straně, když posuzujete zakázku zadanou podle zákona o zadávání veřejných zakázek a zjistíte, že je vše z jeho pohledu správně, ještě to neznamená, že ta zakázka sama o sobě nebyla třeba proti soutěži, že nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení.

Za ty dva měsíce, co jsem ve funkci, už dva takové příklady byly detekovány při přezkumu veřejných zakázek. Převzala si je naše soutěžní sekce, aby posoudila, zda k té kartelové dohodě opravdu došlo. I v mezinárodním srovnání, které se dělalo za roky 2017 až 2019, z 24 zemí Evropské unie byla Česká republika v odhalování kartelových dohod ve veřejných zakázkách druhá za Francií. Takže se ukazuje, že nějaký efekt to má.

Chtěl bych zkrátit lhůtu mezi prvním a druhým stupněm. Tam je ze zákona třicetidenní lhůta, vnitřním opatřením jsem to ale zkrátil na 15 dnů. Klíčové pro účastníky je, aby věděli, na čem vlastně jsou. To znamená, jestli zakázku mohou zadat a podepsat, nebo ne. Ten investiční aspekt je velmi významný. Akademická rozhodnutí po půl roce jsou k ničemu, když má nějaká obec nebo úřad přiděleny peníze a potřebuje je investovat.

Mám-li to srovnat s úřady, na kterých jsem ve své kariéře působil, domnívám se, že rozhodování Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je v těch zakázkových věcech extrémně rychlé.

Tam se krásně ukázalo, jak se utváří judikatura soudu na různé právní instituty. V tomto případě na institut místního šetření, který byl v tom případě klíčový. To znamená, kdy vzniká naše důvodná pochybnost jakožto úřadu, abychom mohli to šetření provést a opatřit si důkazy na místě, a kde je hranice rybářské akce, že se jde naslepo a věří se, že se něco najde. Tento případ ukázal, že soudy v tom neměly jasno. Minulý týden nám zrovna daly soudy v případech místních šetření za pravdu, a to se domnívám, že i v situacích, kdy jsme měli mnohem méně důkazů, než kolik jich bylo v této velké kauze. Někdy prostě musíte počítat s tím, že i soudy nějak rozhodnou a po čase svůj postoj revidují.

To nechci predikovat. Zaprvé jsem u toho nebyl a spis jsem neviděl. Také se nedá v těchto případech generalizovat. Říci, že co by tenkrát neprošlo, by prošlo dnes.

Z jednoho prostého důvodu, a tím je obnovení důvěryhodnosti úřadu. V minulosti byly zpochybňovány některé personální nominace těchto komisí, takže jsem už v prosinci po svém nástupu oslovil zhruba třicítku institucí, aby mi navrhly kandidáty do těchto rozkladových komisí. Přišlo přibližně 105 návrhů a na jejich základě jsem rozkladové komise stanovil.

Žádná nebyla. V dopisech, kterými jsem oslovoval ty instituce, jsem jasně stanovil i kvalifikační předpoklady. Patřila mezi ně třeba desetiletá praxe v oblasti soutěže nebo zakázek a vysokoškolské právnické či ekonomické vzdělání.

Zejména větší diskusi nad složitějšími případy, které formují i budoucí rozhodování. V komisích je 50 procent nových členů. Úřad sám se bude muset vyrovnat s novelou zákona o veřejných zakázkách, konkrétně s ustanovením o odpovědném zadávání, k čemuž není zpracována žádná metodika ani přechodné ustanovení, kdy se to má aplikovat. Letos to bude předmětem našich velkých debat s ministerstvem pro místní rozvoj i mezi dodavateli.

Veřejné zakázky jsou do značné míry politický nástroj, kam směrovat v rámci republiky peníze. Pokud se stát rozhodne, že chce někoho bonifikovat za to, že dělá něco, co není v byznysu úplně běžné, pak k tomu tento nástroj má. Je to ale vážení na dvou miskách vah. Na jedné straně můžete odměnit někoho, kdo přináší společenskou hodnotu, na druhé straně to ale už nemůže být takové opatření, kterým eliminujete hospodářskou soutěž. To bude obrovská diskuse. A nejen v Česku, ale i v jiných státech EU, protože to zapadá do programu Evropské komise, která má také své prioritní osy, ve kterých by měly státy využívat peníze v postcovidové době. To znamená zelená energie, digitalizace a další.

Naše české správní řízení je postaveno na principu dvoustupňovosti, což vychází ještě ze starých kodexů RakouskaUherska a nese se to střední Evropou dodnes. My jsme se o tom bavili zrovna na tom semináři, o kterém byla řeč. Zajímavá data tam představil z hlediska soutěže pan docent Michal Petr z olomoucké právnické fakulty. Analyzoval všechna rozhodnutí v oblasti soutěže a dospěl k poměrně zajímavým datům. V podstatě 30 procent prvostupňových rozhodnutí ve druhém stupni je buď zcela podstatně změněno, nebo jsou ta řízení dokonce zastavena. Musíte si vždycky postavit otázku, co získáte odstraněním jednoho stupně. Riziko nekvalitního rozhodnutí je tu vždycky. Pak čekáte, až nápravu zjedná soud. A to už je práce na roky. Pak ten akademický výrok je sice hezký, ale efekt v dané době nenastal.

Petr Mlsna (42 let)

• Vystudoval práva, v roce 2004 získal titul JUDr. v oboru ústavního práva a v roce 2006 titul Ph. D. v oboru teoretické právní vědy na Právnické fakultě UK.

• V roce 2003 absolvoval německo-rakouská studia s titulem Mgr. na FSV UK a dále získal titul PhDr. v oboru mezinárodní teritoriální studia.

• Od roku 2003 působil na Úřadu vlády ČR v různých pozicích, například jako ředitel kabinetu ministra a předsedy Legislativní rady vlády, vedoucí sekretariátu Legislativní rady vlády či ředitel odboru vládní legislativy.

• Od 2. srpna 2010 do 7. července 2011 byl náměstkem ministra spravedlnosti.

• Působil i jako místopředseda Legislativní rady vlády či náměstek místopředsedkyně vlády a vrchní ředitel sekce Legislativní rady vlády.

• Od 12. prosince 2012 byl ministrem bez portfeje ve vládě Petra Nečase a od 13. prosince 2012 do 17. června 2013 předsedou Legislativní rady vlády.

• V únoru 2014 jej ministr Marcel Chládek jmenoval náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro legislativu.

• Funkci zastával do května 2015, kdy se stal náměstkem ministra vnitra Milana Chovance pro řízení sekce legislativy.

• Býval aktivním rozhodčím a byl také místopředsedou Komise rozhodčích FAČR v letech 2016 až 2018.

• Funkce předsedy ÚOHS se ujal 2. prosince.