Trend postupného poklesu zadlužení pokračoval i v zemích eurozóny. Tam zadlužení ve třetím čtvrtletí kleslo na 89,9 procenta z hodnoty 90,3 procenta o čtvrtletí dříve. Meziročně je zadlužení nižší jak v EU a v eurozóně, tak v Česku.

Státní dluh se ke konci třetího čtvrtletí v absolutních číslech zvýšil v EU nad 13,78 bilionu eur (více než 341 bilionů korun), zatímco před rokem přesahoval 13,20 bilionu eur. V České republice státní dluh vzrostl na rekordních více než 3,21 bilionu korun. O rok dříve, tedy na konci třetího čtvrtletí 2022, přesahoval 2,98 bilionu korun.

Deficit veřejných financí EU pak v loňském třetím čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů dosáhl 2,8 procenta HDP, a zlepšil se tak proti tříprocentnímu deficitu o čtvrtletí dříve a proti deficitu 3,8 procenta HDP o rok dříve, uvedl v samostatné zprávě Eurostat. Naopak v České republice se deficit zhoršil na 3,1 procenta z hodnoty 2,9 procenta na konci druhého čtvrtletí, avšak meziročně se zlepšil – na konci třetího čtvrtletí 2022 totiž představoval 4,3 procenta výkonu ekonomiky.

Nejvyšší zadlužení má i nadále Řecko, které je členem eurozóny a které se po finanční krizi z let 2008 a 2009 dostalo do tak vážných problémů, že je musely před bankrotem zachraňovat ostatní členské země eurozóny a finanční instituce včetně Mezinárodního měnového fondu (MMF). Zadlužení Řecka v loňském třetím čtvrtletí činilo 165,5 procenta HDP ve srovnání s hodnotou 167,1 procenta o čtvrtletí dříve. Řecko své zadlužení z vysokých hodnot vytrvale snižuje.

Velmi silně zadlužena je také Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Portugalsko, kde zadlužení přesahuje sto procent HDP. Česká republika tak nadále zůstává zadlužena výrazně méně, než činí průměr EU. Nejnižší zadlužení mělo na konci třetího čtvrtletí Estonsko, jako jediné v EU s hodnotou méně než dvacet procent výkonu ekonomiky, a dále Bulharsko, Lucembursko a Švédsko, kde zadlužení nepřesahuje třicet procent HDP.

V novodobé historii České republiky, tedy od roku 1993, bylo nejnižší zadlužení státu mezi lety 1996 a 1998, kdy činilo devět procent HDP. Předsedou vlády byl tehdy Václav Klaus. Od roku 1999 až do roku 2013 se zadlužení vytrvale zvyšovalo, z deseti procent se dostalo až na 41 procent HDP. V té době byli v čele vlád zpočátku premiéři za ČSSD Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross a Jiří Paroubek, později premiéři za ODS Mirek Topolánek a Petr Nečas a dva nestraníci Jan Fischer a Jiří Rusnok. Od té doby až do pandemie zadlužení klesalo, v roce 2019 se snížilo na 29 procent HDP. V těch letech byli ministry financí Andrej Babiš a pak Alena Schillerová, oba z hnutí ANO.

Fiskální pravidla Evropské unie, známá jako Pakt stability a růstu, vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil šedesát procent HDP a rozpočtové deficity tři procenta HDP. Brusel ovšem platnost paktu v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům pandemie covidu-19. Jeho mimořádné uvolnění pak prodloužil, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.