EKONOMIKA, POLITIKA, BYZNYS

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
Vladimír Barák
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
Pavel Štrunc
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
Tomáš Tománek
0

Za mlhou, co by se dala ždímat

Peruánská metropole Lima zápolí s nedostatkem vody. Přitom stačí vyždímat mlhu, která město halí několik měsíců v roce.

Za mlhou, co by se dala ždímat
Strmé prašné kopce jihu peruánské Limy mizejí každý rok na čtyři měsíce v mlze. | Profimedia.cz

Omlácený malý kombík, kterému se klube molitan ze všech sedadel, stoupá prudce do svahu po neasfaltované cestě. Jeho unavený motor zachrchlá více, aby dokázal předjet v ostré zatáčce nešikovně zaparkovanou cisternu, jejíž řidič právě stáčí vodu do 1100litrového barelu u dveří cihlového domku.

Takto se ve Villa Lourdes, kde žije 465 domácností (tedy nějakých 3000 osob) distribuuje voda. Trubky sem na jih metropole, která je po egyptské Káhiře druhým největším světovým městem vybudovaným v poušti, nedorazily a nejspíš ani nikdy nedorazí. Proto tady v prašných kopcích platí chudí Peruánci za litr životodárné kapaliny přivezené cisternou dvacetkrát víc než obyvatelé blahobytné čtvrti Miraflores, kteří se k ní dostanou kdykoliv pohodlným otočením kohoutku.

To chce změnit šedesátník Vicente Chávez, který autora textu vede po vyšlapaných stezkách na kopec, který jako jediný v okolí přes hustou bílou záclonu prosvítá zelení. „Mlha, co přijde z oceánu, se na něm zasekne a drží čtyři měsíce v roce. Proto na něm spadne více vláhy než v okolí,“ vysvětluje muž při jedné zastávce při prudkém výstupu, zatímco opar kolem nás houstne. „Dneska to nic není. Někdy kvůli ní nevidíš ani na deset metrů,“ podotýká Chávez.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit
Tomáš Nídr