Profese pilota dopravního letadla je považována za práci snů. Prestižní a dobře placená práce, spojující adrenalin i odpovědnost za zbytek posádky, pasažéry i stroj. V současné době, kdy je letecká doprava významně omezena, to ale pro řadu pilotů znamená nejistotu a starost o profesní uplatnění. Tisíce pilotů se už do kokpitu nikdy nevrátí.

„Pronajímatele nebo banku nezajímá, zda jsem pilotem, nebo ne,“ přiblížil obavy v sektoru letecké dopravy jeden ze zkušených kapitánů, který létal přes 16 let pro německou společnost Luftfahrtgesellschaft Walter, jež působila pod značkou German Airways. Už loni v dubnu musel přepravce vyhlásit insolvenci.

Není jediným pilotem, který přišel o práci. Řada kapitánů i druhých pilotů čelí v posledním roce existenčním problémům. Mnoho z nich si muselo najít práci v jiném sektoru, například u německých drah.

Evropská asociace pilotů EPA odhadla, že o práci z 65 tisíc lidí přijde trvale 18 tisíc, což je téměř 30 procent. Jen u firmy Lufthansa by letos mohlo být z celkového počtu 5500 pilotů propuštěno 1200, tvrdí německé profesní sdružení Vereinigung Cockpit. Řada z nich místo dobře placené profese skončí na úřadech práce. 

Každá rada drahá

Lidé, kteří se museli tvrdě připravovat na to, aby mohli létat s dopravním letadlem, mohou mít problém na trhu práce najít lukrativní pozici. Odborník na leteckou dopravu z pracovní agentury na letišti Frankfurt nad Mohanem Holger Bausch potvrdil, že je pro nadbytečné piloty v této době každá rada drahá. 

„Většina z nich si nejdříve dělá starosti s udržením licence a zkoumá možnosti po celém světě. Začít pracovat pro letecké společnosti v Číně, ve státech Perského zálivu nebo v Jižní Americe je kvůli pandemii v současnosti téměř nemožné,“ dodal na vysvětlenou. 

„Obávám se, že to řada pilotů vzdá,“ uvedl Erhard Walther, zakladatel hamburské poradenské společnosti Interpersonal. Je totiž časově i finančně náročné udržovat si pilotní licenci a splňovat zdravotní požadavky, aby se mohli do pilotní kabiny vrátit. Starším pilotům se to už nevyplatí. A mladší, kteří nemají úspory a živí rodinu, si musí najít práci mimo obor. 

Pracovní pozice na letištích, kam dříve mohli zamířit piloti, už také nejsou volné, protože i ta mají existenční problémy. Obecně lze předpokládat, že letecké společnosti budou muset ve velkém propouštět, aby snížily počet personálu na palubách letadel. 

Licence není kvalifikace

Kapitánka letadla u Lufthansy Leila Belaasriová upozornila na další komplikaci. Licence ATPL (Airline Transport Pilot Licence) totiž není v Německu uznávána jako odborná kvalifikace. Že musí pilot prokázat řadu dovedností a znalostí a mít nalétány stovky hodin, mu může být při změně oboru prakticky k ničemu a začíná vlastně od nuly, postěžovala si.

Bývalý pilot Wolfgang Zschauer, který musel ze zdravotních důvodů předčasně ukončit leteckou kariéru, nicméně tvrdí, že piloti mohou nabídnout dovednosti v rámci komplexních technických systémů a umějí přesně dodržovat pracovní postupy, které se neustále opakují.

Velmi rychle se mohou zapracovat v oborech, jako je strojírenství, chemický a farmaceutický průmysl, automobilový průmysl, ve zkušebních laboratořích nebo u auditních společností. 

On sám dohlíží na mnichovském letišti na dodržování pravidel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA). Kapitáni letadel mohou velmi pečlivě analyzovat příčiny různých bezpečnostních incidentů právě v leteckém provozu. 

Bausch radí pilotům, kteří přišli o práci, aby si udělali analýzu svých dovedností a zvolili si obor, ve kterém chtějí pokračovat. Například letecké právo, technické obory nebo třeba meteorologii. Walther z agentury Interpersonal, která působí v leteckém průmyslu, si zase myslí, že nechtění piloti mohou najít uplatnění ve specializovaných provozech, kde existuje riziko havárie, například v elektrárnách.

Belaasriová, jež pracuje i jako lektorka pro nové piloty, zase zdůrazňuje schopnost bývalých šéfů kabiny řešit problémy, umět správně komunikovat a získat si důvěru. To je předurčuje k tomu, že se mohou stát úspěšnými manažery nebo podnikateli.