Zatímco z hazardu je stabilní byznysové odvětví, u energetiky byl vývoj opačný. „Trh samotný představuje obrovskou nejistotu a v kombinaci s regulací se z toho stává gambling,“ říká Petr Zákoucký, vedoucí partner Dentons
Petr Zákoucký patří mezi přední právníky v české energetice. Byl u většiny velkých transakcí posledních let, s akvizicemi radí předním hráčům, jako jsou EPH, Sev.en, Draslovka či KKCG. Jeho působnost je však mnohem širší a sahá „od Austrálie až po USA“. Prostředí se podle něj vyznačuje obří nestabilitou, která odstartovala s liberalizací a dnes je ještě více umocněna válkou na Ukrajině. Přesto vidí i pozitiva. Vysoké ceny energií zvyšují atraktivitu investic do nových zdrojů a především v Česku zameškaný rozvoj zelené energetiky by mohl nabrat rychlé tempo. A to i bez státní podpory. „Rozvoj obnovitelných zdrojů může být překotný, protože odpadla jedna z velkých nejistot, a tou je potřeba regulace skrze dotované výkupní ceny,“ říká vedoucí partner advokátní kanceláře Dentons.
Na konferenci Transformace energetiky týdeníku Hrot jste zajímavě srovnával, nebo spíš kladl do protikladu, energetiku a hazard. Mohl byste to rozvést?
Kdysi byla energetika velmi stabilní prostředí. Když jsem v roce 2002 začínal, energetika byla známa svou prediktabilitou, pevně danými kontrakty a zpravidla dlouhodobými pevnými cenami. Pořádně nefungovala burza, nebyl nastartovaný unbundling a liberalizace byla v úplném počátku. To mělo mnoho nevýhod a jednu obrovskou výhodu – stabilní prostředí dodávek koncovým zákazníkům. Co jste chtěli postavit, to jste si postavili, i když to někdy bylo neefektivní a stálo to více, než mělo. Já jsem tehdy váhal, jestli se mám zaměřit na energetiku, protože mi připadala příliš statická, nudná. Do toho přišla liberalizace a na prvním projektu jsem pochopil, že nuda skončila.
A ten hazard?
Věnuji se i jiným segmentům, jako je třeba právě gaming. Zúčastnil jsem se i největšího gamingového veletrhu ICE v Londýně. Úvodní řečník tam prohlásil, že odvětví se dnes považuje za utilities, tedy oblast veřejných služeb. Gaming se dnes chová vlastně tak, jak se kdysi chovala energetika. Má naprosto prediktabilní cashflow, lidé sázejí neustále stejně, v krizi dokonce více. A mě v tu chvíli napadlo, že se to úplně otočilo. Z gamingu se staly utilities a z utilities gaming. Nikdo dnes nic pořádně neví, všichni mohou jen odhadovat, ale pokud se zeptáte klienta, jaká je pravděpodobnost, že uhodnou cenu na příští den, blíží se to k padesáti procentům. To je, jako byste seděl u hracího automatu a mačkal tlačítko. Tím nechci shazovat expertizu tradingu, ale prediktabilita odvětví na denní, roční, pětileté bázi je velmi malá.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot