Překvapivě lepší rozpočtové příjmy v letošním i příštím roce budou mít před volbami obrovské politické implikace.
Jeden by se měl radovat, když předpovědi vycházejí líp, než se čekalo. V případě Česka tomu tak zatím je. Všichni, kdo sestavují ekonomické modely, jsou optimističtější. Skokanem roku byla makroekonomická predikce České národní banky (ČNB), která zlepšila odhad na letošní rok oproti květnu o 2,3 procentního bodu, vlastně málem na trojnásobek; tolik neustřelila už mnoho let. Ministerstvo financí naproti tomu udělalo pouze malou korekci směrem nahoru, v letošním roce jen o desetinku procentního bodu a v příštím roce o - v tomto řemesle zcela přijatelnou - polovinu procentního bodu (na 4,2 procenta).
Upravit makroekonomický model o pár základních předpokladů sice není práce na týdny pro podpalubí plné lidí s logaritmickými pravítky, ale nejde ani o prkotiny. Každé procento hospodářského růstu navíc je řádově šedesát miliard korun, a když to jen úplně kupecky přepočtete na extra daňový výnos, je to důležité. Zvlášť ve volebním roce. K tomu se záhy dostaneme.
Nimrání ve velkých číslech
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezikvartálně o jedno procento a meziročně o 8,2 procenta. V mezinárodním srovnání jde o podprůměrný výkon (viz graf srovnávající čtvrtletní HDP v Česku a EU jako celku), ale pořád je to zlepšení o čtyři desetiny procentního bodu proti předběžnému odhadu. I to se počítá.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot