Barel ropy za více než devadesát dolarů se naposledy prodával v roce v roce 2014. Nyní cena opět raketově roste, ještě na jaře 2020 barel ropy stál jen dvacet dolarů. S tím, jak globální ekonomika oživuje, stoupají ceny ropy i zemního plynu. K nervozitě na trhu přispívá i vyhrocená situace okolo hranic s Ukrajinou.

Současné vysoké ceny fosilních paliv mohou přilákat další investice do „špinavých“ zdrojů a zásadně zkomplikovat plány na přechod k uhlíkové neutralitě, varoval londýnský think-tank Carbon Tracker, jenž prosazuje přechod k udržitelným variantám energií.

Růst cen může lákat investory, aby do uhlíkového sektoru napumpovali další miliardy dolarů. Z krátkodobého pohledu se to jeví jako lukrativní investice, poptávka po fosilních palivech se ale bude postupně snižovat a vytvoří „scénář noční můry“, tvrdí think-tank.

Londýnská organizace ve své analýze zdůraznila, že firmy mohou vyplýtvat na fosilní zdroje až 500 miliard dolarů. Naopak důraz na odklon od klimaticky špinavých zdrojů řady států a přechod na elektromobilitu bude znamenat, že se po roce 2025 rychle propadne poptávka po ropě. 

Odolejte pokušení

„V sektoru plynu můžete vidět stejný příběh o přeinvestování,“ tvrdí spoluautor zprávy Mike Coffin, vedoucí oddělení ropy a plynu v Carbon Trackeru. Ropným a plynárenským firmám doporučuje, aby odolaly pokušení pouštět se do dlouhodobých investic jen na základě toho, že se nyní ceny fosilních zdrojů pohybují na trzích vysoko.

Další analytik z think-tanku Axel Dalman varuje před tím, že současné ceny ropy a zemního plynu pro řadu producentů „svítí jako neonový nápis“ a nutí je přehodnotit politiku většího objemu investic do obnovitelných zdrojů. 

Jako příklady projektů, jež mohou být velmi rizikové, uvádějí plány na těžbu v Kuvajtu státní firmou Kuwait Petroleum Corporation za 7,5 miliardy dolarů. Společnosti ExxonMobil a Shell chtějí v Nigérii těžit ropu a plyn za 6,7 miliardy dolarů, další projekty za šest miliard dolarů mají Petrobras, Shell, ExxonMobil a Equinor v Brazílii. Produkce ropy z těchto lokalit se podle analytiků nevyplatí, pokud cena barelu ropy klesne pod padesát dolarů.

Agentura lobbuje za jádro, slunce a vítr

K názoru, že je třeba zvýšit objem investic do nízkouhlíkových zdrojů, se kloní také šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Aby se vlády zbavily závislosti na zemním plynu, jehož cena je výrazně závislá na geopolitice a situaci v Rusku (země je jedničkou v exportu plynu na světě), měly by se investice do obnovitelných zdrojů a jádra během následujících deseti let ztrojnásobit.

„Svět neinvestoval dost, aby pokryl budoucí energetické potřeby. Investice do čisté energie postupně narůstají, ale zdaleka nedosahují toho, co je potřeba k uspokojení rostoucí poptávky po energetických službách,“ napsal ve svém komentáři.

Birol tvrdí, že krizi trhu se zemním plynem nezpůsobily zelené zdroje, jak se někteří jejich odpůrci snaží tvrdit, ale naopak samotný plynárenský sektor. K vysokým cenám přispěly kromě rychlého oživení ekonomiky rovněž výpadky a údržba plynárenské infrastruktury. 

Zásadní roli hraje také Rusko snížením dodávek plynu do Evropy. Kreml prostřednictvím Gazpromu vědomě přispívá k tomu, že je na trhu plynu nedostatek, obvinil ruský režim turecký ekonom, jenž vychází z energetických statistik agentury. Z největších producentů trubkového plynu do Evropy zásadně snížilo meziročně dodávky jen Rusko, v posledních třech měsících roku 2021 to bylo o 25 procent plynu méně (o 22 procent méně než v roce 2019). Norsko, Alžírsko ani Ázerbájdžán dodávky nesnížily. 

Rusko by podle Birola mohlo zvýšit dodávky do Evropy nejméně o jednu třetinu, měsíčně o více než tři miliardy metrů krychlových. To je zhruba deset procent spotřeby plynu v EU, což by výrazně ulevilo napjatému trhu s plynem. I proto jsou cestou z plynové závislosti na Rusku nejen vyšší výdaje na budování obnovitelných zdrojů energie, ale také jádra. Okolo roku 2030 by měly globální investice do tohoto sektoru činit čtyři biliony dolarů ročně, aby se podařilo dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050.