Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
Moskva trestá Washington za ekonomické sankce tím, že zakázala vývoz ruského obohaceného paliva do Spojených států. Americké jaderné elektrárny ale mají dostatečné zásoby, takže se to zatím na ceně paliva neprojevilo.
V Česku se začne reálně zkoumat dotěžované ložisko ropy a zemního plynu proto, aby se otestovalo, jak pod zem dostat oxid uhličitý.
Může to znít na první poslech banálně, ale ve hře je zrod úplně nového byznysu pro těžařské firmy, a hlavně evropské miliardy, které poputují v příštích letech na ochranu klimatu. Právě oxid uhličitý mají zachytávat největší znečišťovatelé a hledá se, kam s ním. Za bývalou železnou oponou ještě podobný projekt nevznikl.
Pro fajnšmekry z oboru nejde o nic převratného. O podzemním ukládání oxidu uhličitého se v Česku hovořilo již před čtrnácti lety a podobně jako v jiných zemích se přišlo na to, že je to myšlenka sice zajímavá, ale také hodně drahá. Aby se vyplatila, největší znečišťovatelé, jako jsou cementárny nebo elektrárny, by ji museli promítnout do ceny svých produktů. A někde v těchto úvahách teorie končily. Státy, které se přesto do projektů pustily, je většinou masivně dotují.
Realita se ale mění v roce 2021, kdy začaly mít evropské snahy o záchranu klimatu konkrétní efekty: Unie se rozhodla nabídnout deset miliard eur z prodeje emisních povolenek právě na projekty pro ochranu klimatu, dokončuje také schvalování klimatického zákona, podle nějž má snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990 a v roce 2050 má vypouštět jen tolik, co sama „pohltí“. Objevily se dokonce nápady rozšířit systém emisních povolenek na dopravu a budovy. A hlavně se zvýšila cena emisních povolenek na hodnotu přes 40 eur za tunu. Přitom v hodně dobrém ekonomickém modelu stojí zachycení a uložení tuny CO2 pod zem kolem 30 dolarů. Ano, může to být v méně příznivých případech i 200 dolarů, ale bez zachytávání tohoto skleníkového plynu se nedají naplnit smělé klimatické cíle. Zkrátka je už jasné, že se v tomto ranku něco stane a bude kolem toho hodně peněz.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
