Volby o tom, o čem se nemluví. Zbavit se Babiše Česko potřebuje, ale co potom
Česko potřebuje poslat Andreje Babiše do politického důchodu. Co ale bude následovat? Skoro to vypadá, jako by opozice žila někde na Marsu.
Je tento víkend zásadní pro českou politiku a probudíme se v neděli v lepším světě? Jsou opravdu nadcházející volby zlomové, jak tvrdí babišobijci, nebo o nic nejde, jak nedávno prohlásil Václav Klaus a jak si myslí i spousta dalších lidí? Jak už to tak v životě bývá, pravda je o dost komplikovanější. Právě ta komplikovanost je i důvodem, proč je do poslední chvíle tolik lidí nerozhodnuto, koho budou volit a zda k volbám půjdou.
Česko potřebuje poslat Andreje Babiše do politického důchodu a rychle zapomenout na tento způsob politiky, ale také se musí vyvarovat toho, že to dopadne posunem z louže pod okap, což rovněž může být výsledek voleb.
Stavidla frustrací
Obchodník a finančník Babišova formátu prostě nemá určovat politiku země, která má zásadní vliv na jeho byznys. Je to, jako kdyby fotbalový zápas pískal kapitán jednoho z týmů. Taky by ta hra byla ohnutá. Babišův konflikt zájmů byl od začátku neuvěřitelný a neodstranitelný. Ale voličům nevadil. A nejen prosťáčkům z venkova. V roce 2013 ho volili podnikatelé i nemalá část toho, čemu se říká pražská kavárna. Podporovala ho nejen jeho vlastní média, ale třeba i Hospodářské noviny a další tituly ze skupiny Economia, z nichž pustil do světa svou tezi o českém Palermu, a další novináři nadšení z toho, že někdo to konečně nandá té prohnilé ódéesce. Dnes jsou z těchto lidí často největší babišobijci.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot