Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Budovy postavené před rokem 1945 jsou nejméně hospodárné. Dánští odborníci nabízejí řešení, jak přistoupit k vnitřnímu zateplení architektonicky cenných budov v celé EU.
Představte si, že se začne zateplovat historická budova Národního divadla, protože je energeticky neúsporná. Obalíte ji polystyrenovými deskami a nanesete omítku, jako se to dělá u nevzhledných paneláků z doby Husákovy normalizace? U historických budov takové řešení pochopitelně nepřichází v úvahu.
Staveb, které vznikly před rokem 1945, je v rámci Evropské unie velké množství. Energetická náročnost těchto architektonicky cenných staveb tvoří dokonce 30 procent celkové spotřeby energie všech budov. Proto přišli odborníci z Aalborgské univerzity s konceptem, jak tento problém vyřešit pomocí vnitřní izolace. Vypracovali koncept, který by se mohl použít napříč členskými státy Unie. Získali na to i finanční podporu Bruselu ve výši pěti milionů eur (130 milionů korun).
Aby Unie dostála svým cílům v oblasti přechodu na bezuhlíkovou budoucnost, je nutné snížit spotřebu energií i v rámci vytápění a chlazení budov. Platí to také pro historické stavby. Projekt Ribuld má nabídnout postup, jak toho dosáhnout. Odborníci na tom intenzivně pracovali pět let.
Projektu se účastnily čtyři desítky expertů z osmi univerzit a dvou stavebních firem. Zapojeno bylo více států – Dánsko, Švédsko, Lotyšsko, Německo, Belgie, Itálie a Švýcarsko –, aby byla zajištěna různorodost klimatických podmínek. V jeho rámci byly také zkoumány různé stavební tradice a použití materiálů.
„Od počátku byl projekt velmi ambiciózní. Podařilo se nám vytvořit pokyny pro instalaci vnitřní izolace, které slouží jako vodítko pro majitele a pronajímatele budov k optimálnímu řešení modernizace historické budovy,“ řekl jeho koordinátor Ernst Jan de Place Hansen. Cílem je, aby se z vnitřní izolace stalo životaschopné řešení při renovaci historických budov.
Každá budova je svého druhu unikát a vyžaduje specifický přístup. Pokyny mají odborníkům usnadnit rozhodování, zda je daný objekt vůbec vhodný pro vnitřní zateplení a jaké řešení zvolit. I v rámci rozdílných klimatických podmínek lze izolací vnějších stěn historického objektu snížit spotřebu energií o 15 až 20 procent, tvrdí dánští výzkumníci.
Ukázka zateplení zemědělské budovy z roku 1875 v Dánsku
Staré budovy trápí řada neduhů. Může to být mráz, který ničí obvodové zdivo (zejména pokud je bez vnější omítky, což je v severských zemích časté), hniloba v dřevěných konstrukcích, vzlínající vlhkost, plísně a řasy na fasádách, usazování mořské soli, jež váže vlhkost, na zdech.
Jako vhodné materiály pro vnitřní izolaci vědci zkoumali vlákna z celulózy, korek, minerální vatu, polyuretan, extrudovaný i expandovaný polystyren, aerogely, vakuové izolační panely, tepelněizolační omítky nebo desky z křemičitanu vápenatého.
Největší riziko v případě vnitřního zateplování spočívá v tom, že se instalace izolace nepovede. Cílem je totiž hlavně zamezit pronikání vlhkosti do obvodového zdiva, protože se výrazně snižují tepelněizolační vlastnosti, a naopak umožnit propustnost vodních par, takzvanou paropropustnost, zevnitř. Dalším problémem je samozřejmě finanční náročnost takových úprav.
Odborníci tak zkoumali, jak se chovají různé materiály v obvodovém zdivu – přírodní kámen, cihly a dřevo. „Mnoho historických budov je vybaveno izolací, ta ale často vytváří nové problémy, jako je poškození vlhkostí. Experimentováním, pozorováním a zkoušením na různých místech a s několika typy budov – venkovských i městských – jsme získali znalosti o tom, jak v historických budovách vnitřní izolace používat,“ vysvětlil de Place Hansen.
Cílem projektu bylo i rozšíření povědomí o zateplování historických objektů u široké veřejnosti. Pětileté bádání provázely konference, informační videa i doprovodné akce. Výsledky mají být dostupné pro vědeckou komunitu i pro veřejnost.
Na stránkách projektu RIBuild.eu si lze projít jednotlivé kroky, jež je třeba uskutečnit, aby bylo možné přistoupit k potenciálnímu zateplení starého architektonického díla. Obsahují i nástroj kalkulace ceny takového záměru. „Doufáme, že informace budou mít vliv na to, jak budou historické budovy v budoucnu renovovány a modernizovány,“ přeje si dánský stavař.
