Firma Linet miliardáře Zbyňka Frolíka si ráda připisuje plusové body. Například když se její zdravotnická lůžka objevila v sérii filmů s Jamesem Bondem. Právě teď získala jednu ze svých největších zakázek v historii. Vybaví několik desítek fakultních nemocnic po celé Francii. Linet je jedním z příkladů toho, jak v poslední době roste objem českého byznysu právě s touto zemí.

Byznys roku

„Získali jsme kontrakt na vybavení francouzských fakultních nemocnic hned několika typy našich lůžek, od intenzivních až po dětská lůžka. Je na čtyři roky v celkové hodnotě několika desítek milionů eur,“ řekl Hrotu výkonný ředitel firmy Tomáš Kolář. Linet už ve Francii reference má. V minulosti uspěl například se zakázkou na speciální matrace proti proleženinám, které dodával nemocnicím v oblasti Paříže. Firma má včetně Francie pobočky ve 20 zemích světa, dodává na více než 100 trhů. Poslední fiskální rok, který končí 31. březnem, zakončila s tržbami 355 milionů eur, úroveň má v plánu udržet i v tom následujícím.

Francie je důležitým trhem pro stále větší okruh českých firem. Ještě v roce 2015 tam investovaly 316 milionů eur, v roce 2019 to bylo už 409 milionů, a ačkoli čísla loňského roku ještě nejsou k dispozici, trend je rostoucí. „Nemáme ještě potvrzená tržní data, ale lze předpokládat, že zvýšený zájem z posledních let bude pokračovat a pandemie na něj nemá negativní dopad. Aktuálně jsme navíc zaznamenali velký zájem českých firem v oblasti e-commerce o vstup do Francie, která má jako druhý největší evropský trh významný potenciál. Tyto firmy tam vstupují formou založení poboček,“ říká Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory.

Jeď, Dane

Byznysový útok na Francii ale není dán velkým počtem tuzemských firem, spíše příchodem těch velkých a jejich ukotvením na tamním trhu. Vévodí jim jedno jméno: Daniel Křetínský. Muž, který o sobě říká, že je frankofil. Akvizice jeho EPH se zaměřují na energetiku, média a obchodní řetězce. Zejména vstup do médií vyvolal v odborných kruzích obavy o to, jaká je Křetínského skutečná motivace. Brzy po uskutečnění akvizic ale utichly. Mediální aktivity českého miliardáře se soustřeďují kolem holdingové společnosti Czech Media Invest (CMI). Křetínský získal ve Francii celkem tři skupiny akvizic: časopis Marianne, dále sedm časopisů koupených od skupiny Lagardere (Elle, Version Femina, Art & Décoration, Télé 7 Jours, France Dimanche, Ici Paris a Public) a 49 procent holdingu Le Nouveau Monde, který vlastní 26,66 procenta holdingu Le Monde Libre. Podle specializovaného tisku se společnost CMI chystá koupit také 48 procent kapitálu skupiny M6.

Obchodní řetězce jsou pro Křetínského nové investiční téma. Současně s navýšením podílu ve společnosti Metro vstoupil v roce 2019 majetkově také do sítě francouzských supermarketů Casino a od té doby zvyšuje počet prodejů a nákupů cenných papírů. Nyní drží kolem pěti procent kapitálu Casina prostřednictvím investičního fondu Vesa Equity Investment, který vlastní spolu s podnikatelem Patrikem Tkáčem. V roce 2020 pak investovali Daniel Křetínský a Gabriel Naouri (syn generálního ředitele skupiny Casino) do Maisons du Monde nákupem více než deseti procent kapitálu.

Profimedia.cz

Nakladatelství Seuil, které vydalo knihu novináře Jérôma Lefilliâtrea, líčilo Křetínského jako jednoho z největších „znečišťovatelů na evropském kontinentu“. I v tomto byznysu ve Francii jeho firmy začaly podnikat. V červenci 2019 společnost EPH dokončila nákup aktiv firmy Uniper France, která vlastnila dvě z posledních čtyř uhelných elektráren provozovaných ve Francii, dvě plynové a jednu elektrárnu na biomasu, dvě solární elektrárny a šest „onshore“ větrných elektráren. Gazel Energie je dceřinou společností skupiny EPH ve Francii. Obě uhelné elektrárny (Gardanne a Saint-Avold) jsou v procesu ukončování provozu na základě rozhodnutí francouzských úřadů o postupném odchodu od uhlí. Firmy tedy zruší více než 200 pracovních míst.

ČEZ na ústupu

Francouzská energetika láká i většinově státní ČEZ. V červnu 2017 od německé společnosti ABO Wind a Inven Capital odkoupila společnost 17 projektů větrných elektráren. Investiční fond ČEZ také investoval do dvou francouzských technologických startupů: Vulog (sdílené dopravní prostředky) a Cosmo Tech (podpora rozhodovacích HR procesů). Nicméně v roce 2019 došlo ke změně ve strategii ČEZ a skupina ukončila investice do obnovitelných zdrojů v západoevropských členských státech EU, zejména ve Francii, kde jsou nyní její aktiva na prodej. ČEZ ovšem ve Francii zůstává přítomen, a to díky sídlu společnosti CEZ France v Toulouse.

Do Francie se vypravila i mladoboleslavská Škoda, v zemi ale její vozy netrhají rekordy. Škoda Auto France se řadí na 16. příčku mezi výrobci automobilů ve Francii a má na 200 prodejců po celém jejím území. Svou stopu v zemi mají i české traktory. Společnost Zetor, která sídlí v Alsasku, prodává po celé Francii, ale rekordy také netrhá.

Petr Weikert

Vedle Křetínského má ve Francii část svého byznysu i PPF zesnulého miliardáře Petra Kellnera. Biofarmaceutická společnost Sotio investovala ve Francii kvůli rozvoji klinických studií. V srpnu 2018 oznámila dokončení akvizice společnosti Cytune Pharma, což je biotechnologická společnost zaměřující se na léčbu rakoviny.

Dále mají ve Francii obchodní zastoupení designové společnosti Lasvit (prodej svítidel) a Sipral (skleněné fasády a objekty) a také několik tuzemských startupů. Patří mezi ně úspěšní Socialbakers, což je globální společnost specializující se na marketing sociálních sítí, dále Neeco, tedy globální poskytovatel ICT služeb, Y Soft, specialista na tiskový software, a ve Villeneuve-Loubet poblíž technologického parku Sophia Antipolis otevřela své strategické vývojové centrum společnost Codasip, která vyrábí procesorová jádra na míru. Nutno přiznat, že Francie státními pobídkami láká startupy z celého světa a do digitální ekonomiky chce v příštích letech prostřednictvím státních pobídek nalít nemalé prostředky.

Miliardový nálet

Opačným směrem, tedy z Francie do Česka, se daří daleko více. V roce 2019 dosáhly francouzské investice u nás 10,6 miliardy eur a Francie se stala třetím největším investorem. Francouzské firmy působící v České republice se zaměřují především na automobilový průmysl, vodohospodářství, nakládání s odpady, energetiku, finance a potravinářský průmysl.

Mezi významné hráče a také zaměstnavatele patří například firmy AXA, Bel, Danone, Pernod Ricard, Saint-Gobain, Sanofi, Schneider Electric, Société Générale, Valeo, Veolia a další. V roce 2018 u nás působilo podle statistik 471 poboček francouzských firem, které zaměstnávaly přes 67 tisíc lidí.

Vedle ekonomických gigantů se do Česka dostaly i menší podniky, což se opačným směrem dosud příliš nedaří. Mezi ty působící v Česku patří třeba Oxymetal, založený v roce 1984 v Bordeaux. Firma specializující se na průmyslové laserové řezání kovů nově působí i v Plzni. Důvod příchodu na západ Čech byl ten, že v Česku a okolních zemích má své stálé klienty. Konkrétně pro Plzeň mluvila dobrá dopravní dostupnost a kvalitní zázemí.

Tomáš Novák týdeník HROT

„Jakmile jsme v Plzni našli zázemí, mohli jsme vybudovat jádro našeho českého týmu a s podporou technického oddělení ve Francii uvést do provozu výrobní zařízení. Naším cílem je dosáhnout v roce 2023 plné výrobní kapacity. S ročním obratem deset milionů eur k tomu máme dobře našlápnuto,“ řekl David Morin, ředitel a jednatel Oxymetalu CZ.

Co se týká ostatních českých firem ve světě, souhrnné statistiky jsou k dispozici dosud z roku 2019. A podle nich se dařilo objem obchodu navyšovat. Stav tuzemských přímých investic v zahraničí se ke konci roku 2019 v porovnání s předchozím rokem zvýšil o 99,8 miliardy korun a dosáhl 1,021 bilionu korun. Nárůst investic byl podle zprávy ČNB tvořen především zvýšením stavu reinvestovaného zisku. Největší objem tuzemského kapitálu byl nainvestován v oblasti finančních a pojišťovacích činností.

Pokud se jedná o teritoriální členění kapitálu pod tuzemským vlivem v zahraničí, nejatraktivnější zemí pro zahraniční investice zůstalo Nizozemsko, kde bylo alokováno 26,6 procenta objemu celkového stavu přímých investic v zahraničí. Kapitál investovaný v Lucembursku tvoří 22,6 procenta investic v zahraničí a další v pořadí je s odstupem Slovensko (9,7 procenta). První dvě jmenované země ovšem téměř jistě nebyly „cílovými“ destinacemi pro český kapitál; firmy českých vlastníků v nich mají pouze kvůli výhodným daním a ochraně investic sídla svých firem.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.