Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Současný tvrdě represivní přístup státu ke konopí je společensky i ekonomicky neudržitelný. Změnit to má kampaň za regulaci konopí s názvem Je to OK!, kterou vytvořila skupina odborníků pod vedením bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila.
V českých, už tak přeplněných věznicích zcela zbytečně sedí lidé za pěstování několika rostlin konopí, pacienti, kteří konopí potřebují k léčebným účelům, se k němu nemají jak legálně dostat, zatímco černý trh, který ohrožuje hlavně nezletilé, dál bují. To je podle mnoha odborníků zcela neudržitelná situace, která vyžaduje zásadní změnu na legislativní úrovni.
Vobořil, který stále působí jako externí poradce při Úřadu vlády, při zahájení kampaně Je to OK! uvedl, že jediným smyslupným řešením je zavedení regulovaného trhu. Návrh zákona, který by jeho vznik umožnil, a který právě Vobořil ještě jako národní protidrogový koordinátor připravil, nyní projednává vládní koalice, kde ale naráží na odpor lidovců. I to se bude snažit kampaň změnit.
„Politika v oblasti závislostí bez ideologie a postavená na faktech bude efektivní pouze tehdy, když bude na regulovaném trhu podpora méně rizikových látek. Zároveň je potřeba, aby stát uvolnil prostředky do prevence,“ řekl Vobořil, který je zároveň předsedou think tanku Racionální politiky závislostí. „Proto jsem ještě před svým odchodem z funkce národního koordinátora navrhl vládě v oblasti konopí přijmout takové racionální legislativní změny, které sníží dostupnost této látky mladistvým a omezí působnost nebezpečného nelegálního trhu. Zároveň mnou vypracovaný návrh zákona obsahuje zárodek samofinancovatelné agentury při Úřadu vlády, která by měla na starosti nejen regulaci konopí, ale také například tolik potřebné řešení financování preventivních služeb,“ uvedl.
Vobořil dále poukázal na neúměrně tvrdý přístup policie a justice ke konopí. „Víme, že 14 procent vězňů v Česku si odpykává trest za drogové trestné činy, drogová kriminalita v Česku ale dosahuje jen tři procenta z kriminality celkové.“ Za příčinu označil příliš dlouhé tresty. Podle něj je navíc většina z těchto lidí za mřížemi kvůli konopí, což označil za paradox i vzhledem k uvolnění přístupu v dříve nejpřísnějších státech jako Thajsku, USA či Maroku. „Máme jedny z nejliberálnějších zákonů v Evropě, spolu s Portugalskem. Jsme ale mezi zeměmi s nejvyššími tresty," shrnul Vobořil.
„Jediný způsob, jak ukončit zbytečnou a krutou kriminalizaci pěstitelů konopí, je změnit trestní zákoník tak, aby soudům vzal možnost zavírat lidi na dlouhou dobu do vězení za pouhé pěstování nebo držení konopí. Dnes sedí lidé na 5, 8 či 12 let za to, že si sami pro sebe vypěstovali konopí na mastičky nebo že měli deset rostlin,“ doplnil pak Vobořila Matěj Hollan, mluvčí občanské iniciativy Rodiny proti prohibici a ředitel Asociace poskytovatelů adiktologických služeb, který se zabývá mapováním konopné represe.
Současná legislativa je problém i z pohledu zdravotnictví. Podle předsedy pacientského spolku pro léčbu konopím KOPAC Pavla Kubů totiž stát nedokáže dlouhodobě zajistit léčebné konopí pro pacienty, kteří ho potřebují. Zhruba třetina pacientů zároveň není schopná si lék sama vypěstovat. Lidé, kteří léčebné konopí potřebují a kupují si ho, proto musí být podle něj chránění zákonem.
„Zpráva o nelegálních drogách v ČR z roku 2023 vydaná Národním monitorovacím střediskem pro drogy a závislosti odhaduje počet osob, které v posledním roce užily konopí výhradně pro samoléčbu, na 250 tisíc lidí. Konopí pro léčebné užití bylo však ve stejném roce vydáno jen 8037 pacientům,“ uvedl Kubů.
„Jen komplexní regulace konopí ochrání ty nejzranitelnější ve společnosti, tedy seniory, kteří nebudou čelit riziku trestního stíhání, když si na zahradě vypěstují na svá bolavá kolena pár rostlin konopí. Ochrání i děti a jejich rodiče, jelikož regulace významně sníží působení nelegálního trhu a tím omezí dostupnost konopí nezletilým. Regulace pomůže i orgánům činným v trestním řízení, sníží nespravedlivou kriminalizaci, ušetří náklady na vymáhání práva a skrze regulovaný trh přinese finance do veřejného rozpočtu,“ shrnul pak hlavní argumenty pro regulaci konopí Robert Veverka, předseda spolku Racionální regulace.
Regulaci obhajuje z ekonomického hlediska i Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Stejně jako u jiných represivních opatření, i u konopí se bavíme o nákladech na vytváření práva a jeho vymáhání. Obecně to nezní jako nic obrovského, ale v součtu se to už vyšplhalo na stovky milionů, možná i miliardy. Je třeba upravit trestní sazby a principy ukládání trestů; v oblasti drogové politiky zavést legální regulovaný trh s konopím a dekriminalizovat vybrané trestné činy,“ vypočítává Stroukal, jaké změny je třeba udělat.
Zavedení regulovaného trhu s konopím doporučovala NERV už ve svém prvním souboru opatření z listopadu 2022. Tehdy uvedla, že by stát získal příjmy ze spotřební daně, DPH, daně z příjmů zaměstnanců a případně i z vydávání licencí. Podle rady je důležité nastavit podmínky nediskriminačně tak, aby se co nejvíc uživatelů přesunulo na oficiální trh. NERV poukazovala na to, že pokud by gram marihuany stál 250 korun, stát by mohl z DPH ve výši 21 procent a spotřební daně 25 procent získat 115 korun. Při konzervativních odhadech spotřeby by tak výnos mohl činit asi 2,5 miliardy korun ročně.
Na zahájení kampaně pak reagoval i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). „Co se týče uvolnění trhu s konopím, tak principiálně mi vůbec nevadí,“ uvedl pro ČTK. Podle něj musí jít o seriózní přístup jako k jakékoliv jiné návykové látce, jako jsou tabák, alkohol či nikotin. „Pro mě je prioritní, aby se k těmto látkám nedostali mladší 18 let, ideálně mladší 21 let, protože to je ta doba, kdy se vyvíjí mozek,“ doplnil Válek.
Vláda ve svém programovém prohlášení píše, že regulace návykových látek bude odpovídat míře jejich škodlivosti. Loni koncem dubna schválila plán boje se závislostmi do konce roku 2025, v němž počítá právě i se zavedením přísně regulovaného trhu s konopím.
