Žádný hluk, žádné odlesky. Zkušenosti z obcí, kde už větrné elektrárny stojí, jsou pozitivní
O nevelké obci Věžnice na Vysočině, kde žije něco přes 400 stálých obyvatel, většina Čechů nejspíš nikdy neslyšela. Přesto patří v jistém směru k průkopníkům. Od konce roku 2009 zde stojí dvě větrné elektrárny, které jsou v naší krajině na rozdíl od Německa a dalších zemí stále spíše výjimečné. Věžnické větrníky jsou unikátní také tím, že iniciativa k jejich vztyčení přišla přímo od tehdejšího starosty Josefa Málka.
„V roce 2004 začala obec provádět první studie a prošetřovat možnosti větrných elektráren. V letech 2005 až 2006 následovalo měření větrného potenciálu a pak posouzení vlivu na životní prostředí, na což navázalo územní a stavební řízení,“ konstatuje specialista rozvoje větrné energetiky ve společnosti ČEZ Pavel Prchal. Investice ve výši desítek milionů korun byla pro obecní rozpočet přece jen příliš velká, a tak se do hry dostala právě tato elektrárenská společnost. Stroje o výkonu dvou megawattů, které vystavěl a provozuje ČEZ Obnovitelné zdroje, pokryjí svou roční produkcí spotřebu pro více než dva tisíce domácností.
Zkrátka ale nepřišla ani Věžnice. Podle současného starosty Davida Drahoše přinášejí momentálně do obecní pokladny půl milionu korun ročně, což pro malou obec rozhodně není zanedbatelné. „Je to významný příspěvek,“ potvrzuje Drahoš. Radnice nemá pro „větrné“ peníze oddělený účet, prostředky jsou součástí prakticky všech investic: ať už jde o opravu místních cest, nebo obecních domů včetně školy a dalších objektů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot