Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Tisíce kamenných nástrojů nalezených v píscích pouště Nafúd naznačují, že se naši předkové poté, co odešli z Afriky, usadili v Arábii a teprve pak osídlili svět.
Dnes je poušť Nafúd vyprahlá pustina ležící na severu Saúdské Arábie. Rozlohu má o polovinu větší než Česká republika a většinu její plochy vyplňují duny z cihlově rudého písku. Prší tam párkrát ročně a života je v ní pomálu, v dávné minulosti ale podle studie, kterou publikoval vědecký časopis Nature, nejspíš sehrála zásadní úlohu při osidlování světa moderními lidmi, kteří se vyvinuli v Africe.
Poušť Nafúd byla vyprahlá i v minulosti, ale obvyklé sucho se v ní střídalo s kratšími vlhkými obdobími, během kterých ji pokrývaly savany, jezera a řeky. Tým vědců – v němž hráli zásadní roli archeologové z německého Institutu Maxe Plancka pro lidskou historii – se zaměřil na lokality zvané Khall Amayshan a Jubbah, ve kterých v minulosti opakovaně vznikala a zanikala pravěká jezera. Impozantní byl už samotný příjezd na místo v roce 2013. „Jakmile jsme tam dorazili, všude byly jen kamenné nástroje, a tak jsme hned věděli, že je to úžasná lokalita,“ řekl jinému slovutnému vědeckému časopisu Science jeden z autorů studie Huw Groucutt. Do hledání se poté zapojil bagr a výsledkem je nález tisíců kamenných nástrojů, zvířecích kostí (hroších, sloních, pštrosích…), a dokonce lidských pozůstatků na březích dávno vyschlých a pískem zavátých jezer.
Nálezy dávných nástrojů spadají do pěti „zelených oken“, která Nafúd zavodnila před 400 tisíci, 300 tisíci, 200 tisíci, před 130 až 75 tisíci a před 55 tisíci lety. Nástroje nalezené během těchto období se poměrně výrazně liší. Ty z prvních dvou „oken“ jsou relativně hrubé a podle Groucutta mohly nejspíš patřit člověku vzpřímenému (Homo erectus).
Prostřední okna (200 tisíc a 130 až 75 tisíc let) se vyznačují mnohem jemnějšími a přesněji zpracovanými nástroji, které prakticky s jistotou vyráběli lidé našeho druhu – tedy Homo sapiens. Nejmladší soubor nástrojů (stáří 55 tisíc let) překvapivě připomíná industrii vyráběnou neandertálci, kteří ze svého evropského domova pronikali na Blízký východ a v dobách hojnosti – pokud je tedy interpretace těchto nálezů správná – zjevně spolu s našimi předky kolonizovali zelené pouště ve vnitrozemí Arábie.
Zjednodušeně se dá říci, že vnitrozemí Arabského poloostrova fungovalo jako jakási obří pumpa. Ve vlhkých obdobích „nasávalo“ nejrůznější lidské druhy a při vysychání je zase vytlačilo pryč – zpět do Afriky nebo do okolního světa.
Dodejme, že moderní člověk (Homo sapiens) se vyvinul ve východní Africe před více než 200 tisíci lety a následně v několika vlnách osídlil svět. Řada archeologů dodnes výrazně preferuje jižní cestu přes Rudé moře, jižní Arábii a Perský záliv, ovšem právě otištěná studie popisující nálezy z pouště Nafúd naznačuje, že se lidé mohli šířit spíš severní cestou: přes Sinajský poloostrov vešli do „velké arabské pumpy“ a nakonec se ocitli v přilehlých oblastech Asie.
