Na každého občana Česka včetně kojenců připadne každoročně přes šestnáct kilogramů elektroodpadu. Ročně se na jeho sběr a recyklaci vyberou od výrobců poplatky za stovky milionů korun. Byznys je to skvělý. A není divu, že dvě největší firmy z oboru - společnosti Asekol a Rema - vedou již několik měsíců tvrdý boj o to, kdo bude ovládat největší díl trhu.

Vše začalo tím, když loni v lednu Samsung přešel ke společnosti Rema od firmy Asekol. Ten pak mimo jiné odmítl odvézt vysloužilé elektrospotřebiče zmíněného výrobce ze sběrných míst.

Od té doby válka pokračuje. A v posledních týdnech nabírá na intenzitě. Loni v srpnu podala Rema stížnost na Asekol k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s tím, že její konkurent porušuje zákon o ochraně hospodářské soutěže, zneužívá své dominantní postavení, přivlastnil si obecní sběrné dvory a narušil hospodářskou soutěž. ÚOHS ale letos v lednu vzkázal: „Nebylo potvrzeno podezření, že namítané jednání společnosti Asekol má charakter zneužívajícího jednání.“

Zdálo by se, že po tomto oznámení úřadu boj skončí. Rema ale označila rozhodnutí úřadu za chybné a žádá jeho předsedu, „aby v souladu se správním řádem učinil opatření proti nečinnosti a úřadu nařídil, aby zahájil správní řízení k prošetření možného zneužití dominantního postavení soutěžitelem Asekol“, uvádí se v dokumentu, který má týdeník Hrot k dispozici.

Boj o Samsung

Pro pochopení celého sporu je třeba se podívat do historie. Jak již bylo uvedeno, v lednu 2020 přechází společnost Samsung od Asekolu ke konkurenční firmě Rema. O pár měsíců později Asekol oznamuje, že od 1. srpna přestává sbírat vysloužilé elektro značky Samsung, protože jak tvrdí, nebude tak činit na své náklady. Zdůvodnil to tak, že si Samsung vybral Remu, tak ať se firma o sběr postará sama. A právě to je jedna z věcí, na které ve zmíněném dokumentu Rema upozorňuje. „Výrobci elektrozařízení jsou v důsledku jednání Asekolu nuceni odvádět příspěvky na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízení de facto dvakrát,“ tvrdí se v dokumentu.

Dle něj poprvé tyto příspěvky odvedli výrobci v rámci zálohového systému Asekolu při uvedení výrobku na trh, kterým si předplatili budoucí sběrnou povinnost. „A následně ekologické nakládání s těmito výrobky po ukončení jejich životnosti, podruhé by měli odvést v rámci průběžného systému v okamžiku faktické realizace odběru těchto výrobků,“ píše se v dokumentu pro šéfa ÚOHS.

Dle dokumentu Remy je důvod jediný. Za příklad dává situaci kolem společnosti Samsung. Ta byla do konce roku 2019 klientem Asekolu. Za dané období platila zálohově recyklační příspěvky, a je tak logické, že tato suma měla být použita na financování služby, kterou jí Asekol reálně odmítl poskytnout. „Samsung tedy této služby nemohl využít,“ tvrdí se ve zmíněném dokumentu. Podle názoru Remy se Asekol dostal do pozice, kdy vybral finanční příspěvky, službu nezajistil a peníze nevrátil. Výrobci tak vše musejí zaplatit znovu.

Za zmínku v této souvislosti stojí ještě jedna věc. Asekol od roku 2005 provozoval již zmíněný zálohový systém. Tedy vybíral poplatky na takzvaná historická elektrozařízení a současně vybíral poplatky na elektrozařízení nově uváděná na trh. V roce 2018 ale společnost přešla na nový způsob - průběžný systém. A tady nastává dle konkurenční Remy problém. Firma Asekol totiž dostala od ministerstva životního prostředí licenci na zálohový systém a stejný dokument má dostat i na systém průběžný. Tím ale nedisponuje.

„Starý zákon o odpadech č. 185/2001 Sb. nestanovoval kolektivním systémům způsob financování. Pojmy zálohové či průběžné financování jsou nicméně jen,hovorová označení‘, neboť zákon je nijak nedefinuje,“ reagovalo ministerstvo životního prostředí na otázku, jestli nevadí absence licence.

Podle úřadu starý zákon o odpadech kromě toho není jednoznačný v tom, že jeho určitá ustanovení lze vykládat ve prospěch průběžného financování, jiná zase naopak ve prospěch zálohového financování.

„Ministerstvo v roce 2005, kdy byly kolektivní systémy pro oblast elektrozařízení zapisovány do seznamu výrobců (nejde tedy o oprávnění k provozování kolektivního systému či,licenci‘), žádný jednotný způsob financování napříč všemi kolektivními systémy nepožadovalo. Každý kolektivní systém tedy měl od samého počátku jiný způsob financování, což platí dodnes,“ reagoval úřad.

Těsně vedle

Jenže dle zdrojů týdeníku Hrot je odpověď trochu mimo výseč. Zmíněný zákon o odpadech samozřejmě nestanovoval, jakým způsobem má kolektivní systém svoje fungování financovat. To bylo na rozhodnutí každého tehdejšího žadatele o licenci. Podle zálohového nebo průběžného systému se pak zásadním způsobem liší nakládání se svěřenými finančními prostředky z recyklačních příspěvků. Pokud si však systém v žádosti vybral určitý způsob, musel adekvátním způsobem nastavit vnitřní fungování i vztahy s výrobci, kteří podle zvolené metody buďto předpláceli budoucí služby (zálohový systém), nebo financovali aktuální sběr v modelovém principu, kdy výrobek nově uvedený na trh z trhu vytlačuje starý vysloužilý, a tedy nepotřebný výrobek.

„Pokud následně dojde ke změně, již na střední ekonomické škole se studenti dozvědí, co je třeba udělat a jak je třeba se se subjekty vypořádat (vyúčtovat). Jsou to prostě základní ekonomické principy fungování zálohového a průběžného financování,“ konstatoval zdroj, poradce, který se v oblasti sběru a recyklace elektroodpadů pohybuje již několik let. Ten jinými slovy tvrdí, že je zde otázka, zda se Asekol účetně vypořádal (vrátil finance vybrané v zálohovém systému, když přešel na průběžný) se svými klienty. „To by měla být jeho povinnost, kterou dozoruje ministerstvo životního prostředí,“ dodal.

Ale vraťme se zpátky k souboji společností Asekol a Rema Systém. Jak již bylo řečeno, současnou válku odstartovala skutečnost, že Samsung od Asekolu přešel k Remě. Výrobce elektroniky ale po mediální masáži, kterou jeho rozhodnutí vyvolalo, smlouvu s Remou zrušil a vypsal nové výběrové řízení na sběr elektroodpadu z jeho produkce. Výsledek tendru by měl být znám v nejbližších týdnech.

„V současné době probíhá výběrové řízení na výběr partnera pro zajištění zpětného odběru elektrozařízení pro společnost Samsung. Vzhledem k faktu, že v podmínkách výběrového řízení se společnost Asekol zavázala nevyjadřovat se v průběhu výběrového řízení v médiích, zasíláme vám jen krátké vyjádření,“ reagoval na otázky týdeníku Hrot obchodní a marketingový ředitel Asekolu Daniel Šafář. Ten upozornil, že žádný z klientů jeho firmy za službu zpětného odběru neplatil dvakrát. „Společnost Asekol není aktuálně předmětem žádného šetření ze strany ÚOHS, neopodstatněné a tendenční podání motivované snahou poškodit společnost Asekol již bylo ze strany ÚOHS zamítnuto. Společnost Asekol má všechna platná povolení pro provozování kolektivního systému,“ dodal Šafář.

Jak je patrné z výše popsaného, válka o elektroodpad bude pokračovat i v dalších měsících. Firma, která vyhraje tendr u Samsungu, ale získá docela ostré střelivo.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.