Místo toho, aby se ve farmacii pohybovaly léky, musejí běhat pacienti. Tvrdí to Česká lékárnická komora, podle níž jeden z předních výrobců léčiv Boehringer Ingelheim diskriminuje v dodávkách některé lékárny. Zákazníci tak musejí medikamenty, z nichž část je nenahraditelná, složitě shánět.

Na potíže s dodávkami léku Trajenta si lékárny stěžují již od září loňského roku. Tehdy se uvolnila pravidla pro jeho preskripci, takže na něj dosáhne větší množství pacientů. Ti léčivo užívají jako doplněk při léčbě diabetu druhého stupně. U tohoto onemocnění se doporučuje snížit tělesnou hmotnost, tabletky se polykají navíc k dietě a tělesnému cvičení a mají napomáhat ke zlepšení kontroly glykemie. „Problém je, že pacienti chodí s recepty, ale já pro ně lék nemám. Když ho chci objednat, nepřijde. Ve zdůvodnění stojí, že jsem již vyčerpala limit. Ten se prý stanovuje na základě výdejů z minulých let. Pacienty tak musím posílat jinam,“ stěžuje si lékárnice z jižní Moravy, jež si nepřeje uvést své jméno, redakce jej však zná. Lékárna kontaktuje farmaceutickou firmu opakovaně, dokonce jí zasílá i printscreeny jednotlivých e-receptů, aby prokázala reálný pacientský zájem. K dodávce ale ani tak nedojde.

Bez distributora

Nejde však pouze o tento jeden lék. Potíže jsou i s Atroventem N a Berodualem, které jsou určeny k udržovací léčbě bronchospasmu (zúžení dýchacích cest). Jen v omezeném množství do lékáren chodí i Spiriva, jež pomáhá lépe dýchat lidem, kteří trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) nebo astmatem. Dále jde o Pradaxu, která patří mezi antikoagulancia, tedy léky, které se používají jako prevence srážení krve, a preparát Twynsta, užívající se k léčbě vysokého krevního tlaku. Většina z nich nemá generikum, tedy je nelze nahradit jiným lékem se stejnou účinnou látkou, a všechny jsou dodávány v režimu DTP (direct to pharmacy), ve kterém farmaceutická společnost přímo řídí dodávky svých produktů lékárnám a nemocnicím.

Podle České lékárnické komory problém není lokálního charakteru, ale potýkají se s ním lékárníci z celé republiky. „Jde o velmi důležité léky, jejichž dodávky do lékáren jsou výrazně omezovány ze strany monopolního distributora. Výrobce, který v případě DTP kanálu zároveň řídí distribuci těchto léků, znemožňuje lékárně poskytovat lékárenskou péči některým pacientům. Je nepřijatelné, aby výrobce rozhodoval o tom, ve které lékárně si pacient může vyzvednout léčivý přípravek. Výrobce tak porušuje zákon o léčivech,“ říká Michaela Bažantová, mluvčí komory.

Profesní sdružení prý má od lékárníků k dispozici e-maily, ve kterých společnost Boehringer Ingelheim zdůvodňuje zamítnutí dodávky léčivých přípravků vždy stejně: lékárna překročila limit, který se jí určil na základě výdeje medikamentu v minulých letech. „To je naprosto iracionální důvod, který zákon o léčivech vůbec nezná,“ je přesvědčena Bažantová.

Hodně dlouhé prověřování

Komora proto podala podnět Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), který podle zákona dohlíží na farmaceutický trh. Kromě kontrolní funkce má SÚKL také sankční pravomoc. Pokud zjistí, že porušení kontrolovaného subjektu naplňuje skutkovou podstatu některého přestupku, zahájí správní řízení, a pokud budou splněny náležitosti udělení sankce, může tak učinit. „Podnět jsme ale podali již začátkem října,“ říká Bažantová.

Ústav však dokonce i po čtyřech měsících věc stále prověřuje. „Vzhledem k tomu, že šetření v této věci pokračuje, nemůžeme sdělovat jakékoli bližší informace. Uvedené skutečnosti však považujeme za velmi závažné a podatele podnětů budeme o závěrech tohoto šetření informovat,“ napsala týdeníku Hrot Klára Brunclíková, mluvčí SÚKL. Podle ní má ale distributor dle zákona povinnost zajistit dodávky léčivých přípravků provozovatelům oprávněným vydávat léčivé přípravky (lékárnám) v množství a časových intervalech odpovídajících potřebě pacientů. „Distributor je povinen dodávat získané léčivé přípravky, a to do dvou pracovních dnů od obdržení požadavku na jejich dodání,“ upřesňuje Brunclíková.

Sama farmaceutická firma se stížností České lékárnické komory nesouhlasí. „Komora informovala o problému spojeném s distribucí léků do lékáren nepřesně. Chci zdůraznit, že naše společnost vždy dodává léčivé přípravky takovým způsobem, aby byla zajištěna jejich dostupnost pacientům včas a v dostatečném množství. A především abychom předešli jejich nedostatku. Dosud jsme nezaznamenali žádnou stížnost ze strany pacientů na nedostatek našich léčivých přípravků,“ brání se Kateřina Kuchařová, mluvčí firmy Boehringer Ingelheim.

Podnik se prý snaží požadavkům lékáren maximálně vyhovět, ale zároveň musí zajistit rovnoměrnou distribuci léčiva po celém trhu tak, aby pacienti měli léky dostupné po celém území České republiky. Firma chce i nadále distribuci řídit sama, žádného mezičlánku využít neplánuje. „Naše výrobky dodáváme přímo do lékáren a nemocnic a v rámci tohoto modelu se plně řídíme zákony a ostatními předpisy na národní i evropské úrovni. Pacient z tohoto modelu profituje, můžeme flexibilně reagovat na lokální poptávku způsobem adresné distribuce, což také činíme. Zákon stanovuje povinnost zajistit dostupnost léčiv pacientům v České republice a tuto povinnost bez výjimky splňujeme. Upřímně věříme v tuto prioritu a dle toho jsme nastavili náš distribuční model,“ uvádí Kuchařová.

Stáhněte to

Ke zlepšení dodávek ale ani přes prošetřování SÚKL podle všeho dosud nedošlo. Redaktor Hrotu s dotazem ohledně skladových zásob konkrétních léků obešel tři lékárny v hlavním městě. Ve všech se personál nechal slyšet, že medikamenty jsou v omezeném množství skladem, jejich distribuce však dlouhodobě vázne.

Sama farmaceutická firma mezitím aktivovala své právníky a zaslala lékárnické komoře předžalobní výzvu, aby stáhla tiskovou zprávu k dané věci. „Všechna tvrzení uvedená v tiskové zprávě jsou nesprávná a nepravdivá, což je společnost Boehringer Ingelheim připravena kdykoli prokázat. Tvrzení jsou velmi negativní a jejich šíření poškozuje dobrou pověst společnosti,“ píše se v dokumentu.

„Od společnosti bychom spíše očekávali změnu jejího přístupu k zajišťování dodávek léčivých přípravků do lékáren tak, aby byly zajištěny potřeby pacientů,“ reagovali lékárníci a na SÚKL zaslali další podnět. 

Farmaceutickému byznysu se daří

Prodeje léků na předpis na českém trhu setrvale rostou a loni dosáhly hodnoty 78 miliard korun. Je to o deset procent více než v roce 2020. Prodeje se ale zvýšily rovněž u volně prodejných léků, meziročně o devět procent. Za volně prodejné léky, doplňky stravy a produkty pro zdravotní péči Češi utratili celkem 29 miliard korun. Je zřejmé, že významně se na prodejích projevila pandemie covidu-19. Nejžádanější kategorií volně prodejných léků totiž byly ty proti kašli a dalším respiračním potížím.

78 mld. korun – takové hodnoty dosáhly loni v Česku prodeje léků na předpis .