Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Unikátní ekosystém digitálních služeb Uzum získal investice ve výši 114 milionů dolarů. Stal se tak prvním uzbeckým technologickým jednorožcem. Platforma kombinuje e-commerce, bankovní i doručovací služby a každý měsíc ji využívá víc než deset milionů lidí z celé země, tedy asi třetina její populace.
V Uzbekistánu prý roste trh e-commerce řešení nejrychleji z celé Střední Asie a do roku 2027 se předpokládá jeho až sedminásobný růst. Alespoň to tvrdí společnost Uzum na základě výsledků studie KPMG. Loni zároveň tamní HDP vzrostlo o šest procent, což spolu s tím, že má země hodně mladých lidí v populaci a dobrou dostupnost internetu, znamená další potenciál k růstu její ekonomiky. Uzbekistán má na druhou stranu zatím poměrně nízké zastoupení bankovních a finančních služeb. Situace tak nahrává vzniku a rychlému úspěchu firem, které si příležitosti v oblasti e-commerce a financí uvědomují.
Djasur Djumaev, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Uzum, pro server TechCrunch uvedl, že Uzbekové dříve nakupovali především online prostřednictvím skupin na sociálních sítích, jako jsou Instagram, TikTok a Telegram. Jenže tento systém neumožňoval obchodníkům držet větší skladové zásoby, ani rozvíjet logistiku. Djumaev v tom viděl potenciál a v roce 2022 nabídl lidem nejprve online tržiště s komplexní logistikou a systémem doručování. Dnes má více než osm milionů aktivních uživatelů měsíčně a sdružuje přes devět tisíc obchodníků.
Krátce po tomto úspěchu se společnost Uzum pustila do fintech služeb s produktem BNPL, tedy buy-now-pay-later (kup nyní, zaplať později). Podle Djumaeva se v současnosti prostřednictvím řešení odložených plateb uskutečňuje přibližně 45 až 50 procent e-commerce transakcí. Zároveň firma, aby podpořila svůj další rozvoj, vstoupila do oblasti rozvozu potravin a založila digitální banku. I díky tomu měl startup za rok 2023 čistý zisk zhruba 100 milionů dolarů.
K tomu všemu nyní Uzum získal díky kombinaci kola financování série A (52 milionu dolarů) a dluhového financování (62 milionu dolarů) dohromady dalších 114 milionů dolarů. Tím pádem se stal jednorožcem s cenou 1,16 miliardy dolarů. Kolo vedla globální společnost FinSight Ventures, do jejíhož portfolia patří například společnosti Intercom, ThoughtSpot, Automation Anywhere či Toss. K ní se připojila společnost Xanara Investment Management ze SAE a zároveň i top management ze společnosti Uzum.
Získané peníze Uzum podle webu TechCrunch nejspíše rozdělí, přičemž dvě třetiny investuje do fintech a zbylou třetinu do rozvoje e-commerce. Plánuje totiž uvedení nových produktů pro nezajištěné úvěry fyzickým i právnickým osobám a rozvíjet IT i logistickou infrastrukturu. Společnost však myslí i na lákání dalších investorů. Letos by chtěla získat dalších 200 milionů dolarů v kole financování B, a to zejména od investorů na Středním východě, ve Velké Británii či USA.
