Už jsme černí
V Česku neřešíme ekonomickou, sociální, psychologickou a zdravotní únosnost lockdownů, u nás likvidujeme vir do posledního exempláře. Taková hra Zabij krtka.
hlavní komentátor
Zavřu vás, až budete černí! To je filozofický základ českého boje s covidem, který v různě intenzivní rovině praktikuje i většina evropských zemí. Leckde, naposledy například v Nizozemsku, už ale usoudili, že jsou černí až dost, a přestože mají stavy nově nakažených výrazně vyšší než my, zruší velkou část zákazů. To se u nás zcela nepochybně nestane.
U nás neřešíme ekonomickou, sociální, psychologickou a zdravotní únosnost lockdownů, u nás likvidujeme vir do posledního exempláře. Taková hra Zabij krtka. Že je to nesmysl a působí to obrovské škody, zdaleka nejen ekonomické, vládě nevadí. Zbavila se odpovědnosti a fakticky rozhodují „odborníci“ vybraní neznámo jak, jmenovaní neznámo kým do prazvláštních orgánů neznámé kompetence, neznámého rozpočtu, neznámo kým zřízených a neznámo komu odpovědných.
Na základě jejich úvah pak vláda, potažmo ministerstvo zdravotnictví, vydává opatření, u nichž není podstatné, že jsou nezákonná, ale podstatné je, že platí, dokud je soud nezruší.
Mimo realitu
Momentálně se té partičce odborníků říká MeSES. Její první vrcholný výkop byl letos v únoru, kdy se dožadovala uzavření průmyslových podniků, bez něhož prý nedojde k razantnějšímu poklesu nákazy. Prognóza sice fatálně selhala, v podnicích podle testů k nákazám prokazatelně nedochází a pokles počtu nakažených je v realitě masivní, ale podle MeSES stále jen pozvolný.
Zcela famózní je pak stanovisko této skupiny aktivistů z minulého týdne, v němž se píše, že si všimli masového nedodržování opatření, ale rizikovost tohoto chování nelze odhadnout. Jak naopak smysluplná a potlačující riziko jsou nedodržovaná opatření, se ve stanovisku nepíše.
To nepřekvapí. Typický pro tyto „odborníky“ je totiž nezájem o realitu a ověřená data. Kvůli tomu byla připuštěna do škol jen část školáků a ti v prezenční výuce rotují na základě modelu experta Reného Levínského, který zpracoval studii o síti školních kontaktů a od ní odvislého šíření viru. Od neodborné otázky, zda se bude mít v té škole co šířit, pochopitelně zcela abstrahoval a přes celkem přesvědčivě zápornou odpověď z testování školáků rotace pochopitelně trvá.
Je to kšeft
Testování však naše „experty“ stále mimořádně zajímá. Testovat je třeba všude, kde se dá a kde se nějakou zlou vůlí vlády pootevřou dvířka. Zatím nebude test vyžadován zřejmě jen v případě návštěvy veřejného WC, kde to patrně zatím nikoho vyžadovat nenapadlo. Vypadá to moudře a prozíravě, ale hlavně je to kšeft. A je jedno, zda jde o testy antigenní, či PCR.
Mimo hru však musejí zůstat testy na protilátky. Ty jsou totiž jediné, které u dotyčného mohou vyloučit, že někoho v nejbližších nikoli dnech, ale měsících nakazí koronavirem. A v komerční verzi jsou dnes levnější než PCR. Ke kadeřníkovi si však s nimi nezajdete. To by také bylo, aby se tyto testy dělaly masově a ukázalo se, že několik milionů lidí, násobně více, než covid oficiálně prodělalo, nemůže být infekčních, a tudíž nepotřebují ani antigen, ani PCR ani jednou, ani dvakrát týdně. Ani do hospody, ani do práce nebo do školy. Kšeft by se podstatně smrskl.
O tom, že by pak bylo i vidět, jaký smysl mají, či spíše nemají všechny ty zákazy a příkazy ničící společnost, je pak až škoda psát.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.