A nový pes v podobě budoucí vlády? Ministr zdravotnictví v očekávání Vlastimil Válek se chce opřít o odborníky a vytváří padesátihlavý orgán, z něhož má vzejít doporučení, jak dál. Leč těleso, které vytváří k nějakému jednotnému receptu, na další postup dojde jen stěží. Odráží se v něm totiž obraz hluboce rozpolcené společnosti kvůli tomu, že jsou zde poměrně rovnoměrně zastoupeni vědci a lékaři zcela opačných názorů.
Je už nějakou dobu zvykem zesměšňovat odborné názory na covid ze strany zubařů či kardiologů. Žel jen některých. Zatímco profesor Pirk je pomýlený kardiolog, jeho kolega Veselka z Motola jede na správné vlně. Odbornost odboráře pak nevadí ani v případě prezidenta České lékařské komory Kubka a oslav se stále dostává i odborným názorům profesora přes kočičí parazity Flégra.
Jasně, máme zde epidemiologa Romana Prymulu, jeho kolegu Rastislava Maďara, Petra Smejkala či akademického imunologa Václava Hořejšího, jejichž názory převádí končící vláda v činy už rok a tři čtvrtě. Uzávěrami ekonomiky, zákazem škol a veřejného zpěvu jsme měli získat čas na proočkování populace, které udělá za covidem Tečku, protože dosáhneme kolektivní imunity..
Jenže pak jsou zde minimálně stejně odborně erudovaní experti, jako je ve světě nejcitovanější epidemiolog, profesor Jiří Beran, profesor imunologie z Masarykovy univerzity Vojtěch Thon, imunolog Jiří Šinkora či viroložka Zdravotního ústavu v Ostravě Hana Zelená. Pro ně je dosažení kolektivní imunity u SARS-CoV nemožné podobně jako u jiných koronavirů. Lidská imunita je však schopna se s ním naučit žít. Zdaleka ne každý, kdo má pozitivní PCR test, je skutečně nemocný a testovat bychom měli jen osoby s příznaky choroby.
Jen je potřebné věnovat se ohroženým skupinám, ty intenzivně očkovat, a především všem rizikovým skupinám poskytovat odpovídající přednemocniční léčbu, kterou jim dnes nikdo neposkytne, což je skutečnou příčinou zatížení nemocnic.
Tahle kacířská parta se s tou první nepochybně nijak odborně neshodne. Je ale otázkou, zda je taková shoda ještě nutná, když jeden přístup už jeden a tři čtvrtě roku aplikujeme ve většině Evropy se zjevně mizivým úspěchem. Ani v nejvíce proočkovaných zemích se o žádné kolektivní imunitě mluvit nedá. Viz například Belgie.
Když Tomáš Alva Edison vedl před sto třiceti lety válku s Nikolou Teslou o využití střídavého, či stejnosměrného proudu, také nakonec nerozhodly vědecké argumenty, ale zelený strom života. Prostě když narazíme na konec jednosměrné ulice, nemá cenu tlouct hlavou do překážky. Lepší je zkusit jinou cestu s jinými průvodci.