Už i Poláci chystají odklon od uhlí

Největší polská energetická skupina se chystá odhodit uhelné závaží. Vedení PGE chce převést všechny své uhelné elektrárny do podniku pod stoprocentní kontrolou státu a nechat si jen ostatní aktivity – obnovitelné zdroje, rozvodnou síť a prodej energie. Přitom ještě v posledním kvartálu loňského roku PGE vyráběla z uhlí 77 procent elektřiny.

Cíl je jasný: přitáhnout zpět investory do akcií a dluhopisů, kterým už staromódní energetické skupiny založené na uhlí nevoní. Projekty v uhelné energetice odmítají financovat i některé banky. „Skupina PGE ve své současné podobě nemá šanci čelit výzvám. Bylo by rozumné oddělit od ní uhelnou část a poté získat od Evropské unie peníze na energetickou transformaci,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski v nedávném rozhovoru pro týdeník Puls Biznesu.

Uhelné teplárny v tísni. Drtí je platby za emise

Stále více uhelných elektráren a tepláren je ve ztrátě. Mnohé z nich budou vlastníci odstavovat z ekonomických důvodů.

Stále více uhelných elektráren a tepláren je ve ztrátě. Mnohé z nich budou vlastníci odstavovat z ekonomických důvodů.

Šéf PGE zmínil i ekonomickou stránku věci. Černouhelné elektrárny jsou při současné kombinaci spíše nízkých cen elektřiny a drahých emisních povolenek nerentabilní. Problém s tím mají i další velcí výrobci elektřiny v Polsku. Společnosti Enea a Energa před týdnem rozhodly, že ukončí výstavbu černouhelné elektrárny Ostroleka C kvůli zjevné nevýhodnosti. Každá ze jmenovaných společností musela odepsat investici ve výši 1,03 miliardy zlotých (6,2 miliardy korun).

Jako první zahájily „útěk od uhlí“ německé energetické skupiny. E.ON převedl v lednu 2016 portfolio uhelných a plynových elektráren o výkonu 40 tisíc megawattů do dceřiné společnosti Uniper. Poté prodal akcie Uniperu prostřednictvím burzy. Jinak postupoval koncern RWE, který své perspektivní aktivity v oblasti zelené energetiky, sítí a dodávek energií vložil do dceřiné společnosti Innogy. Uhelných bloků se zbavil i švédský Vattenfall či dánský Ørsted.

V letech 2017 a 2018 se debata o dělení přenesla i do Česka. Vedení skupiny ČEZ se tehdy zabývalo plánem na oddělení perspektivní a „fosilní“ energetiky. Podobné myšlenky však narazily na odpor premiéra Andreje Babiše a tehdejšího ministra průmyslu Tomáše Hünera. ČEZ tak nakonec zůstal pohromadě.