Svinčík, který bude muset někdo uklidit. Jediná věta, kterou lze shrnout výsledky několikaletého působení vlády hnutí ANO. Když Andrej Babiš před lety vstupoval do politiky, sliboval velké věci. Na konci jeho vládnutí se měla stát z Česka země, jejíž obyvatelé, mimo jiné, znají korupci jen z učebnic historie, životní úroveň je skoro na úrovni Švýcarska a ministr financí neví, jak utratit rozpočtový přebytek. Mnoho voličů na jeho sliby neskočilo jednou, ale hned dvakrát. O víkendu půjde o to, jestli v parlamentních volbách někteří uvěří i potřetí.
Výsledek vlády ANO je děsivý. Ministryně financí Alena Schillerová, připomínající spíš vypravěčku z Pohádek ovčí babičky, neumí ani definovat tak zásadní jev, jako je inflace. Spolu se svým šéfem za několik let rozvrátila veřejné finance. Stát zadlužila tak jako žádný z jejích předchůdců. Což by se vzhledem ke covidu dalo pochopit, pokud by ovšem většina peněz směřovala na podporu covidem zasažených firem či jednotlivců. Tak se ale stalo jen se zlomkem.
Miliardy korun mnohde posloužily jako úplatek voličům, třeba nesmyslné zvyšování důchodů nad zákonem stanovenou mez. V žebříčku korupce, který sestavuje organizace Transparency International, se Česko již několik let propadá, aktuálně je na 49. pozici. Premiér je ve střetu zájmů a kvůli tomu hrozí Česku zastavení unijních dotací.
Do předvolebních kampaní zase hnutí ANO zavedlo novinku: nemusí to být pravda, hlavně když se to bude líbit. Tady jen namátkou: Postavili jsme víc nemocnic, než kolik jich v Česku skutečně je. Anebo: Díky nám se podařilo dokončit rekonstrukci D1. Jen škoda, že hned po volbách se na některé úseky dálnice vrátí stavební stroje. Kvůli špatnému řízení státu v době covidové pandemie zbytečně zemřely desetitisíce lidí. To je jen část, slušně řečeno, prohřešků vlády hnutí ANO. Popsat je všechny by zabralo víc prostoru, než kolik je k dispozici. I z výše uvedeného je ale patrné, že si Babiš od voličů další šanci na pokračování svého angažmá ve Strakovce nezaslouží. Spíš by měl sedět u soudu a vysvětlovat, jak že to bylo ve skutečnosti s tím Čapákem.
Tady se ale dostáváme k dost problematické otázce, kdo by měl ANO ve vládě nahradit. Žádná z demokratických partají nemá ve svých volebních programech jasně definováno, jak tenhle svinčík uklidit.
Možná proto, že by realita mohla odradit hodně voličů. Už teď je totiž jasné, že pokud chceme nastartovat ekonomiku, ozdravit rozpočet nebo reformovat důchody, bezbolestné to nebude. Šetření a zvyšování daní se dotkne každého z nás, každé firmy. Rozhodování o tom, komu hodit hlas, tak v mnoha případech může být spíš hlasováním o změně než o volbě toho nejlepšího předvolebního programu.
Ještě jedna poznámka, týdeník Hrot není, na rozdíl od jiných médií, a priori antibabišovský. Hnutí ANO ale během svého vládnutí zavinilo tolik problémů, že jsme se jejich sepsání rozhodli věnovat velký prostor v novém vydání. A dát alespoň základní nástřel toho, jak ze současných potíží ven. Beze změny to prostě nepůjde.
V novém Hrotu nenajdete jen politiku, ale i spoustu nových informací a zajímavých témat. Třeba rozhovor se světovým designérem Petrem Novaguem nebo text o krachu společnosti Arca, který nabývá skoro až biblických rozměrů.
Příjemné čtení a šťastnou ruku při volbách.
