Utlumená Evropa. Spotřeba energie klesla až o 23 procent

Británie, Francie či Itálie vykazují prudký pokles spotřeby elektřiny. Česko je na tom trochu lépe.

Utlumená Evropa. Spotřeba energie klesla až o 23 procent
ilustrační foto | Tomáš Turek týdeník HROT

Data statistických úřadů mají jednu slabinu – přicházejí příliš pozdě. Například informaci o vývoji průmyslové výroby se dozvídáme až pět týdnů po skončení daného měsíce, změnu HDP až 45 dní po skončení kvartálu. Rychlejší reakci na aktuální dění nabízejí data energetiků o vývoji spotřeby elektrické energie. Výsledky z posledních týdnů ukazují na nebývalý propad ekonomické aktivity po celé Evropě.

Česká republika má ještě relativní „štěstí“ v tom, že propad u nás nepatří mezi nejhorší na kontinentě. Podle analýzy firmy Independent Commodity Intelligence Services (ICIS) byl do začátku dubna mírnější a až od 6. dubna se pokles spotřeby pohybuje mezi 12 a 13 procenty. Téměř přesně tak kopírujeme vývoj v Německu, což vzhledem k provázanosti českého a německého průmyslu není překvapením. To samé lze říct o Polsku a Maďarsku; vývoj na Slovensku ICIS nesleduje.

Podobná čísla v pátek zveřejnil také ČEPS, vlastník a provozovatel páteřní přenosové sítě v České republice. Setrvalý pokles spotřeby zaznamenává již od 9. března. Na konci měsíce se v pracovních dnech pohybovalo snížení okolo sedmi procent, v polovině dubna se prohloubilo na 15 procent. Zatížení elektrizační soustavy je tak v pracovních dnech mezi šestou a 20. hodinou nižší o zhruba 1200 megawattů, o víkendech o 700 megawattů.

 

O poznání více než střední Evropa je podle analýzy ICIS postižen západ a jihozápad kontinentu. Ekonomický útlum zde – soudě podle propadu spotřeby elektřiny oproti průměru předcházejících pěti let – kolísá okolo 20 procent. Krize zde navíc udeřila dříve, Francie a Itálie vykazují vysoké propady již od počátku března. Británie a Španělsko na tom nejsou o mnoho lépe. Rekord zatím drží Italové, kde pád spotřeby energie dosáhl až 23 procent.

Tento pád může mít podle ICIS zajímavý vedlejší efekt. Omezování výroby se týká hlavně uhelných elektráren, naopak obnovitelné zdroje fungují dál jako dříve. Země Evropské unie díky tomu letos snadněji splní cílová procenta poklesu emisí skleníkových plynů a podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie.