Začlenění uprchlíků do německé společnosti i ekonomiky bylo už před šesti lety, kdy kancléřka Angela Merkelová pronesla legendární Wir schaffen das (Zvládneme to), klíčovým úkolem, aby to němečtí obyvatelé s nově příchozími skutečně dokázali.

V letech 2015 a 2016 do země přišlo 1,2 milionu imigrantů, zejména z Blízkého východu, ale i Afriky. Od poloviny minulého desetiletí do největší země EU dorazilo celkem přes dva miliony lidí (i loni to bylo 120 tisíc lidí).

Zda se daří nové sousedy začlenit do fungující ekonomiky, zkoumá studie Institutu pro výzkum zaměstnanosti (IAB). Patrný je zejména rozdíl mezi integrací u mužů a u žen. Po pěti letech pobytu v Německu tak podle IAB pracuje jen 27 procent žen, u mužů to je ale 61 procent. Počítají se do toho i ti, kteří se vzdělávají, pracují na částečný úvazek nebo jsou jako studenti na praxi. Výsledky vycházejí z průzkumů mezi uprchlíky mezi roky 2016 a 2019, uvedl deník Die Welt. 

Na vrcholu migrační krize před pěti lety šéf německého úřadu práce Detlef Scheele sliboval, že polovina všech uprchlíků bude do pěti let pracovat. To se tedy daří u mužské části žadatelů o azyl, u žen je znát výrazný rozdíl.

Hlavně mít děti

Je to způsobeno částečně tím, že mnoho žen má děti a nepracuje, případně i kulturními rozdíly rodin muslimského vyznání, ve kterých ženy zůstávají v domácnosti a nedělají kariéru. Odborníci na pracovní trh z IAB připomínají i to, že německý pracovní trh nenabízí dostatek možností pro ženy s uprchlickou minulostí.

Problém je také ve znalosti němčiny. Po roce pobytu v Německu má práci jen devět procent mužů a dvě procenta žen. Ti uprchlíci, kteří absolvují takzvaný integrační kurz, jenž obsahuje i hodiny německého jazyka, mají lepší šanci najít si placené místo (17 procent lidí, kteří se na kurz přihlásí, jsou dokonce analfabeti).

Z dat IAB vyplývá, že po pěti letech v Německu si nehledá práci 56 procent žen. U mužů je tento podíl 22 procent. Je to hlavně tím, že tři čtvrtiny žen uprchlic mají nezletilé děti. Tradiční pojetí rozdílné role ženy a muže u většiny uprchlíků znamená, že si „něžné pohlaví“ většinou aktivně práci nehledá a je z pracovního trhu vyloučeno.

I když by ženy v mnoha případech pracovat chtěly, v zemích jejich původu je míra zaměstnanosti extrémně nízká. V Sýrii to je 16,5 procenta, v Iráku 13,5 procenta a v Afghánistánu 21 procent. Na druhou stranu ženy imigrantky mají více dětí, než je průměr u německých žen. Ty, které se narodily v Německu, mají v průměru 1,5 dítěte, nově příchozí dvě děti. Navíc platí to, že čím nižší mají vzdělání, tím více dětí mají.

Spolkový institut pro výzkum populace (BIB) uvedl, že většina žen, jež přicházejí do Německa, pochází z muslimských zemí. V nich jsou častější velké rodiny s mnoha dětmi. V první generaci má v Německu polovina muslimských žen tři nebo více dětí. Čím vyšší počet dětí ženy mají, tím je pro ně složitější vstoupit na trh práce, protože většinou postrádají potřebnou kvalifikaci. To samozřejmě znamená pro německý sociální systém zvýšenou zátěž zejména v případech, že muž ztratí práci.