Stále častější útoky hluboko na území Ruska ve vzdálenosti přesahující 600 kilometrů musí znepokojovat Kreml a ruskou společnost. Vojenští experti se dohadují, jak je možné, že ukrajinská armáda umí zasáhnout vojenská letiště ve vzdálenosti, která odpovídá vzdálenosti Moskvy od ukrajinských hranic (nebo ji přesahuje). 

Na začátku prosince byla zasažena letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti a bylo poškozeno několik strategických bombardérů. Útoky vyvolaly v Rusku šok, ale také překvapily spojence Ukrajiny. Protože Západem dodávané zbraně a rakety – alespoň oficiálně – takové útoky neumožňují. 

Pozornost se upírá na vlastní možnosti ukrajinského obranného průmyslu. Ukrajinci totiž vyvíjejí bezpilotní vojenské letouny, které mají mít dolet až tisíc kilometrů. Pokud by byly k útokům na vojenská letiště ležící v hloubi ruského území použity tyto drony, znamenalo by to, že Kyjev dokáže protivníka ohrožovat hluboko v ruském týle.

Útoky navíc odhalily slabost ruské protivzdušné obrany, jež si nedokázala s letícími drony nad ruským územím poradit. „Pokud se podaří tyto útoky zopakovat, Ukrajina může způsobit výrazné škody na ruských strategických cílech,“ napsal deník Kyiv Independent. To by mohlo donutit Moskvu přehodnotit vojenské cíle na Ukrajině. 

Jiný způsob války

„Pokud se Rusové budou muset probouzet uprostřed noci, protože slyšeli výbuchy, bude to jiný typ války,“ upozornil na psychologický aspekt bombardování hluboko na ruském území vojenský analytik Samuel Bendett z amerického think-tanku Center for a New American Security (CNAS). 

Ukrajina ale bude mít problémy vyrábět tyto dalekonosné drony ve větším měřítku. „Ukrajina dnes není schopna vyrábět bezpilotní letouny s dlouhým dosahem v průmyslovém měřítku,“ zdůraznil Victor Kivliuk z kyjevského Centra pro obranné strategie.

Dosud platila ve válce mezi Ukrajinou a Ruskem rovnice, že žádný cíl na území Ukrajiny – civilní ani vojenský – není v bezpečí. Naopak obráceně to neplatilo a ruská města ani průmyslové podniky nebyly zasaženy válkou kromě několika výjimek v oblastech u ukrajinských hranic, případě na Krymu, který je podle mezinárodního práva stále ukrajinským územím. 

Internetový deník Kyiv Independent připomenul, že šéf ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnij nařídil obrannému průmyslu, aby vyvinul zbraňové systémy, které dokážou zesílit vojenský tlak na Rusko. 

Informace o vývoji nových zbraní jsou pochopitelně v době krvavého konfliktu omezené. Státní zbrojní konglomerát Ukroboronprom už před válkou vypustil informaci, že vyvíjí bezpilotní letouny s doletem až tisíc kilometrů. 

Budeme mít drony podobné íránským

Projektový manažer Oleh Boldyrev z Ukroboronpromu nyní prohlásil, že do konce roku bude mít ukrajinská armáda k dispozici drony, které lze přirovnat k íránským bezpilotním letounům. Ty Rusové používají k útokům na Ukrajině. Nicméně by nemělo jít o takzvané kamikaze drony, ale o letouny, které jsou schopny se po svržení munice vrátit na základnu.

Dolet mají mít tisíc kilometrů a mohou nést výbušniny o hmotnosti 75 kilogramů. Státní konglomerát zdůraznil, že nový model dronů je částečně tvořen zahraničními komponenty, vývoj softwaru a komunikace s pozemním personálem je ale plně v domácí režii.

Kivliuk dodal, že společnost Antonov, jež spadá pod Ukroboronprom, vyvíjí už několik let útočné bezpilotní letouny s názvem AN-BK-1 Horlytsa. I když teoreticky mohou uletět tisíc kilometrů, při nasazení do bojů včetně manévrování je jejich taktický dosah včetně návratu na základnu 120 kilometrů. Další dron s názvem Sokil-300 vyvíjí ukrajinská společnost Luch Design Bureau. Dolet toho bezpilotního letounu by měl být 3300 kilometrů. Představen byl už na konci roku 2020. 

Kreml: Byly to sovětské bezpilotní letouny

Rusko nicméně uvedlo, že útoky na vojenská letiště vzdálená sedm stovek kilometrů od ukrajinských hranic provedly upravené sovětské průzkumné bezpilotní letouny Tu-141, jež mají rovněž dolet tisíc kilometrů. V sovětské armádě sloužily už od roku 1979. Ukrajina je používá od roku 2014.

Bendett se domnívá, že se ukrajinská armáda mohla inspirovat u sestřelených íránských dronů a některé technické parametry mohla využít při vlastní produkci bezpilotních letounů. Pokud by ukrajinský zbrojní sektor dokázal vyrobit útočné drony ve větším množství, znamenalo by to pro ruskou protivzdušnou obranu velké komplikace, protože musí bránit dlouhou hranici. 

„Kvůli těmto útokům čelí Rusko stejnému dilematu, kterému čelí Ukrajina. Musí rozhodnout, jak využít omezené zdroje protivzdušné obrany,“ vysvětlil bývalý analytik amerického ministerstva obrany Marcel Plichta. Buď je nasadit v blízkosti fronty a chránit vojáky a jejich zázemí, nebo je mít umístěné hluboko v týle na ochranu vojenských základen a letišť.

Navíc existuje předpoklad, že je ruská protivzdušná obrana stejně zastaralá jako jiné vybavení ruské armády a její stav reálně neodpovídá tomu, čím disponuje „na papíře“.

„Jak tato válka ukázala, vnímání ruských vojenských schopností je přehnané. Je nepravděpodobné, že by se vážně připravovali na tradiční válku a vážně zkoumali hrozbu útoků na svém vlastním území,“ zdůraznila Alina Frolová z kyjevského Centra pro obranné strategie. Nejjednodušší obranou Ruska je přesunout strategické bombardéry dále na východ země, což zase zkomplikuje plánování leteckých operací nad ukrajinským územím.