Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Za dva týdny Ukrajinci sestřelili 13 nejmodernějších ruských stíhacích bombardérů Su-34. Jak se jim to podařilo? Z ukořistěné avioniky, kterou analyzují od začátku války ze sestřelených stíhaček.
Jeden ruský stíhací bombardér Suchoj Su-34 přijde na 42 milionů dolarů (979 milionů korun) a Kreml se chlubí tím, že se jedná o jeho nejmodernější nadzvukový letoun této třídy. Za poslední dva týdny ale Ukrajinci dokázali sestřelit už třináct těchto strojů, jež mají být vybaveny pokročilou avionikou, aby jejich piloti nebyli ohroženi nepřátelskými raketami.
Deník Kyiv Post tvrdí, že za úspěšným lovem ruských stíhacích bombardérů stojí hlavně precizní analýza několika elektrických obranných systémů, které tato stíhačka obsahuje. Obránci země se k pokročilé avionice dostali v průběhu posledních dvou let probíhající války. A tyto systémy mohly být od poloviny února úspěšně „kompromitovány“, tedy rušeny.
Ruští piloti tak zřejmě vůbec netušili nic o tom, že se k nim blíží smrtící střely. Až dosud přitom Moskva tvrdila, že tyto stoje jsou nejpokročilejší a nejmodernější stíhací bombardéry, které má ruské letectvo k dispozici. Jejich sériová výroba byla zahájena v roce 2008, ve službě jsou od roku 2014.
Jejich nasazení ve válce na Ukrajině dosud znehodnocoval fakt, že stíhačky neměly dostatek moderních zbraňových systémů a v útocích na ukrajinské jednotky používalo ruské letectvo hlavně klouzavé bomby ze sovětské éry, jen upravené pro moderní stíhačky. Jejich dolet je 40 kilometrů. Mají ale obrovskou ničivou sílu při likvidaci pozemních vojenských cílů. I proto se Rusům podařilo dobýt Avdijivku a v této oblasti fronty zatlačit ukrajinské jednotky zpět.
Vyšší ztráty ruského letectva posledních týdnů lze přičíst i tomu, že Ukrajina v únoru sestřelila ruský Berijev A-50U za 300 milionů dolarů (sedm miliard korun). Letoun včasné výstrahy monitoruje nebe nad bojištěm a varuje ostatní stíhačky před útoky nepřátelských raket a letounů. Obranné schopnosti ruského letectva se tak dále omezily.
Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat zdůraznil, že nepřátelské stíhačky létají v blízkosti fronty bez ochrany těchto letadel včasné výstrahy. K ničení ruských drahých strojů pak Ukrajinci používají pokročilé západní střely. Zejména to je norský protiletadlový raketový systém NASAMS a pak americký systém Patriot.
Ihnat tvrdí, že oba protiletecké systémy mají dostatečný dostřel na to, aby likvidovaly ruské stíhačky v momentě, když se přiblíží k ukrajinským pozicím. Rakety do norského systému AMRAAM mají dosah asi čtyři desítky kilometrů, Patriot je schopen zasáhnout letadlo až na 140 kilometrů.
Americký magazín Forbes ale připomenul, že ukrajinské úspěchy jsou tvrdě vykoupené tím, že armádní jednotky nebudou mít dostatek moderních západních raket pro tyto protiletecké systémy v následujícím období. Od prosince Bílý dům na Ukrajinu nedodal další munici, čeká se na souhlas Kongresu.
