Už od začátku války na Ukrajině její prezident Volodymyr Zelenskyj opakuje, že konečným cílem je osvobození Krymu, který Rusko nezákonně anektovalo již před devíti lety. S tím, jak se stále častěji hovoří o jarní ukrajinské protiofenzivě, vyvstává také otázka, jakým způsobem chce ukrajinská armáda strategicky zásadní výběžek v Černém moři opět ovládnout.

Američtí analytici z obranné výzkumné organizace RAND Corporation William Courtney a Scott Savitz pak navrhují, aby se Ukrajinci příliš nevysilovali krvavým dobýváním poloostrova, ale spíše zvolili jeho blokádu, která může být efektivnějším způsobem, jak toto území, jež si nárokuje Kreml, nakonec ovládnout a zbytečně nepřicházet o tisíce vojáků.

Pro ruské ozbrojené síly nyní představuje zásadní logistickou základnu nejen pro pozemní jednotky, které operují zejména na jižní Ukrajině, ale i pro letecké a námořní operace.

Courtney i Savitz připomínají, že ukrajinské síly nemají dostatek specialistů ani techniky, aby mohly podniknout útok z moře. Navíc ruské jednotky se na Krymu v očekávání útoku stále silněji opevňují. Rovněž Adam Smith, demokratický předseda výboru pro ozbrojené služby ve Sněmovně reprezentantů, (možná nechtěně) prozradil, že se Ukrajina „nechystá vojensky dobýt Krym“.

Obavy z jaderné eskalace

Na Západě se někteří politici obávají, že by vojenský útok na Putinovu pýchu expanzivní politiky mohl znamenat použití ruské taktické jaderné zbraně proti Kyjevu, protože Kreml Krym považuje za součást svého území. Exprezident Dmitrij Medveděv už pohrozil odvetným jaderným úderem, pokud dojde k napadení černomořského poloostrova. 

Strach z eskalace konfliktu panuje i v Bílém domě. Joe Biden odmítá dodat Zelenskému raketové systémy delšího doletu, které by mohly účinně a systematicky ničit vojenské cíle na Krymu. Nicméně už nyní má bránící se země možnosti, jak zahájit blokádu Krymského poloostrova.

Například námořní drony (USV – uncrewed surface vessel) už Kyjev použil proti lodím kotvícím v Sevastopolu. Jejich masivní nasazení by mohlo ve větší míře paralyzovat ruskou Černomořskou flotilu. Navíc jsou relativně levné ve srovnání s vojenskými plavidly, která jsou schopné zničit. Potopení dalších ruských válečných lodí by mohlo v sevastopolském přístavu zablokovat celý zbytek ruské flotily.

Rusko má ke Krymu z geografických důvodů omezený přístup. Přímo z Ruska na něj vede Kerčský most, který už Ukrajina dokázala loni v říjnu zásadním způsobem narušit. Druhou cestou je pobřeží Azovského moře, které Rusko od minulého března okupuje. Tato cesta je ale blízko fronty a je velice zranitelná.

Navíc zde žije vůči Rusku nepřátelsky naladěné obyvatelstvo a působí tu (zejména v Melitopolu) sabotérské a partyzánské skupiny. Oba Američané tvrdí, že ukrajinské síly jsou nyní schopné „vykastrovat“ ruské síly na Krymu úspěšnou blokádou, aby nemohly zasáhnout do probíhající války. 

Rusové se připravují na ukrajinský útok

Samotní ruští vojáci se na poloostrově už opevňují a připravují se na vojenský útok Ukrajiny. Na sociálních sítích se šíří fotografie budování zákopů na plážích na poloostrově, horečné budování obranných pozic dokazují i satelitní snímky společnosti Maxar.

V tomto kontextu washingtonský think-tank Institut pro studium války (ISW) zpochybňuje možnosti ruské armády provádět útoky na několika místech fronty najednou. Ruské ozbrojené jednotky jsou nyní plně zaměstnány úkolem dobýt Bachmut ve východní části Ukrajiny.

S tím souvisí i snaha získat pro ruskou frontu další vojáky, kterých je nedostatek. S verbováním nových sil mají pomoci ruské státní podniky, včetně energetického obra Gazprom, jenž má podle ISW nabízet „dobrovolníkům“ až 400 tisíc rublů měsíčně, což je v přepočtu přes sto tisíc korun. Navíc Putin podepsal výnos, který ruší věkovou hranici pro členy ruské národní gardy. Kreml slibuje novým zájemcům o boj s Ukrajinci i další celoživotní výhody, včetně výplaty štědrých sociálních dávek jejich rodinným příslušníkům.