Rok a půl trvající ruská agrese na Ukrajině vyhnala z domovů až deset milionů lidí, kteří žili v regionech nejhůře zasažených válkou. Část uprchlíků přesídlila do bezpečnějších míst ve vlastní zemi; většina, přes šest milionů, ale zamířila hledat úkryt do Evropy, případně do ještě vzdálenějších destinací.

Právě tito lidé, mezi nimiž je na 2,8 milionu žen v produktivním věku, začínají ovšem bolestně chybět nejen rodinám, ale také ukrajinské ekonomice. Pokud se je nepodaří přesvědčit k brzkému návratu, bude to Kyjev podle výpočtů analytika Alexandera Isakova z Bloomberg Economics každoročně stát asi desetinu hrubého domácího produktu, tedy v nejhorším až dvacet miliard dolarů. Ukrajina už tak kvůli Putinově invazi přišla minimálně o desítky tisíc mužů; další desítky tisíc sice nezemřely, jejich zapojení do běžného pracovního života ale budou limitovat vážná zranění z války.

Vláda v Kyjevě představila už dříve poměrně ambiciózní plán na poválečnou obnovu země. Neklade si v něm zrovna malé cíle: do roku 2032 by se díky mohutným investicím ze zahraničí měla ukrajinská ekonomika oproti dnešnímu stavu zdvojnásobit. K tomu, aby se to podařilo, ale už teď tamnímu hospodářství chybí na 4,5 milionu pracovních sil a podnikatelů.

Část tohoto výpadku by měly podle představ ukrajinského ministerstva hospodářství zaplnit právě ženy, které nyní žijí v zahraničí. Mimochodem, zhruba šedesát procent žen uprchlic má vysokoškolské vzdělání. Ministerstvo proto připravuje pobídky, které mají uprchlice s dětmi přesvědčit k návratu. Ukrajinská vláda se mimo jiné zavázala třeba k tomu, že schválí nový zákoník práce, sníží dosud dramatické rozdíly v odměňování žen a mužů za stejnou práci a poskytne granty vdovám po padlých vojácích, aby mohly začít podnikat.