Český developer UDI Group zahajuje ve Varšavě výstavbu téměř tisíce bytů za více než 2,5 miliardy korun. Podobně jako u nás i Poláci nakupují byty „z papíru“, a proto má firma už čtvrtinu bytů z první etapy rezervovanou, ještě než stihla kopnout do země. A byty zároveň prodává za poloviční ceny než v Praze. Jak je to možné?
Dodělám si sám…
Poláci se odlišují od Čechů tím, že byty nakupují v podobě shell and core, tedy bez dokončovacích úprav. U nás se sice říká zlaté české ručičky, v Polsku to ale u bytů platí doslova. Poláci jsou zvyklí si byt koupit v tzv. developerském standardu, tedy bez obkladů, dlažeb a podlah, a dokončovací práce si zajistit vlastními silami.
Nicméně mladší generace se již prý začíná přibližovat západnímu standardu a chce se do nově zakoupeného bytu rovnou nastěhovat. „Chceme využít naše zkušenosti s dokončováním bytů a přinést je na polský trh. Nabídneme tedy klientům již zcela dokončené byty s koupelnami, dveřmi a podlahami,“ podotýká ředitelka UDI Group Zuzana Čižmáriková.
Ceny bytů mohou obyvatelům Varšavy našinci jen tiše závidět. UDI Group nabízí byty v developerském standardu kolem 45 tisíc korun za metr čtvereční, což je cena srovnatelná s okolní novou výstavbou v této části města. Ani ve standardu, na který jsme my zvyklí, tedy s koupelnou, kuchyní, dveřmi a obklady, nijak závratně nepřesahují 50 tisíc korun na za metr čtvereční, což je ani ne polovina částek v cenících developerů pražských novostaveb.
Na rozdíl od nás se ale v Polsku do ceníků na internetu jednoduše nepodíváte. Zákazník se je dozví až „na zavolání“ nebo rovnou na prohlídce nemovitosti. Další odlišností je, že v Polsku je klient více chráněn než u nás. Peníze neskládá přímo na účet developera, ale přes vázaný účet v bance, kde developer čerpá peníze až na základě skutečně proinvestovaných prostředků na stavbě.
Povolení za dva měsíce
„Jinak se už varšavský rezidenční trh ničím výrazným neliší od toho pražského. Jelikož i v Polsku jsou relativně výhodné sazby, značnou část bytů zájemci financují hypotékami. A značnou část bytů také nakupují na investici,“ shrnuje ředitelka komunikace UDI Group Marcela Fialková. Specifické bylo podle ní opatření proti koronaviru, kdy v rámci stavebního řízení mezi každým podpisem musely všechny dokumenty ležet den v karanténě. „Délka stavebního řízení je v Polsku ale ve srovnání s Českem tak krátká, že prodloužení o několik dnů zde nehraje vůbec žádnou roli,“ dodala.
Právě délka povolování ale bude patrně tím největším rozdílem, pokud srovnáváme bytový trh ve Varšavě a v Praze. Projektový manažer UDI Group Jan Chromeček, který má na starosti polský a maďarský trh, popisuje povolovací procesy v Polsku po tamní rekodifikaci stavebního práva jako velmi předvídatelné a rychlé. Po zhruba roční přípravě projektu a dotažení všech majetkoprávních vazeb v území zde samotný povolovací proces pro první fázi velkého areálu s tisícovkou bytů trval necelé dva měsíce. V Praze trvá povolení bytového domu v průměru více než pět let.
V polském hlavním městě se zřejmě i z tohoto důvodu staví mnohem více bytů než v Praze, a jsou tak dostupnější. Ze statistik společnosti Central Group vyplývá, že ve Varšavě se povoluje na tisíc obyvatel v průměru za posledních pět let 13 bytů, v Praze jen 3,4. A tak na pořízení bytu v Praze musí už dnes občané šetřit v průměru 13,9 roku, ve Varšavě stačí 8,5 roku.
Rychlodráha na dosah
Projekt UDI Group nahradí zanedbaný brownfield po továrně na traktory Ursus vedle stanice rychlodráhy. Na pozemku vznikne sedm bytových domů, jedna z historických budov továrny bude revitalizována a bude sloužit jako vstup do celého areálu. Součástí projektu je i park. Areál se nachází v klasické rezidenční čtvrti. Výhodou je jeho umístění v bezprostřední blízkosti železniční stanice, odkud je pravidelné a velmi rychlé spojení s centrem Varšavy.
Český developer UDI Group působí kromě Polska a České republiky také v Maďarsku a Srbsku a zvažuje i další možnosti expanze ve středoevropském regionu. Aktuálně realizuje nebo připravuje 15 projektů, které by v následujících pěti letech měly přinést výnos v řádu přesahujícím 37 miliard korun.
