Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Novou programovou ředitelkou skupiny Prima bude od 13. září Alex Ruzek, někdejší programová ředitelka konkurenční TV Nova, která poslední dobou působila na Primě jako externí konzultantka programu. Střídá Romana Mrázka, který byl programovým ředitelem přesně deset let a jeden měsíc, od 13. srpna 2013. Během Mrázkova působení na pozici programového ředitele Prima spustila šest tematických kanálů, počínaje dokumentární stanicí Prima Zoom a reality kanálem Prima Show konče. O Mrázkově dalším působení na Primě se aktuálně jedná.
Ruzek byla programovou ředitelkou TV Nova rovněž deset let, z Novy odešla začátkem ledna 2021, kdy ji vystřídala Silvia Majeská. Než se Ruzek koncem roku 2010 ujala řízení celého programu Novy, zastávala od května 2009 pozici ředitelky české verze mezinárodní televize MTV.
Ač vláda ještě před rokem tvrdila opak, teď hodlá v Česku zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Počítá s tím takzvaná velká mediální novela, vládní návrh změn v zákonech o České televizi a Českém rozhlasu, který představil ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Chceme-li kvalitní pořady, musíme mít zjednodušeně řečeno peníze. A to nejen na ty stávající, ale i na budoucí,“ podotkl při představení návrhu ve Sněmovně. Měsíční poplatek za Českou televizi se má zvýšit o 25 korun na 160 korun (nyní 135 korun), poplatek za Český rozhlas o deset korun na 55 korun (dnes 45 korun). „Zvýšení příjmů [veřejnoprávních médií] zajistíme formou poplatků, nechceme jít cestou příjmu ze státního rozpočtu,“ zdůraznil Baxa. Zároveň připomněl, že v případě ČT se poplatek nezvyšoval patnáct let, od roku 2008, jeho reálná hodnota tak dnes činí zhruba 72 korun. V případě Českého rozhlasu je poplatek neměnný dokonce osmnáct let, od roku 2005, jeho reálná hodnota je dnes zhruba poloviční.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
