Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Nakladatelská skupina Albatros Media Jaroslava a Silke Horákových se stala stoprocentním vlastníkem nakladatelství Baronet, které třicet let přináší na trh historické romány, science fiction, literaturu faktu i čtení pro ženy. Baronet se stal devatenáctým nakladatelstvím skupiny, značka bude v rámci Albatros Medií nadále zachována. Firma vydává kolem devadesáti titulů ročně, celkem jich má na kontě kolem 2100. Od roku 2008 patřila pod společnost Pavel Dobrovský – Beta, jejímž vlastníkem je Blanka Dobrovská.
Na výrobu filmů a seriálů v Česku budou nově přispívat také zahraniční videoplatformy jako Netflix, HBO Max či Disney+. Zároveň se zvedne výše příspěvků od tuzemských videoplatforem, zpravidla svázaných s komerčními televizemi, jako jsou služby Voyo televize Nova nebo Prima+ televize Prima. Jak české, tak zahraniční platformy by měly přispívat dvěma procenty svých ročních příjmů z místního trhu. Počítá s tím novela zákona o audiovizi, která by měla začít platit od začátku roku 2025. Přelomovou dohodu oznámil ministr kultury Martin Baxa (ODS) na filmovém festivalu v Karlových Varech. Jak řekl, přinese to tuzemské audiovizi navíc vyšší desítky milionů korun ročně. Videoplatformy se sídlem v Česku dosud odvádějí půl procenta příjmů, zahraniční zatím neplatí. Rovněž na dvě procenta stanoví novela roční příspěvek od samotných komerčních televizí, od provozovatelů převzatého vysílání i z prodaných lístků v kinech (dosud jedno procento).
Vedle takzvaného parafiskálního poplatku se dohodla přímá investice, odvod části lokálních tržeb do produkce konkrétních děl v daném teritoriu. „Dohoda je dvě procenta parafiskálního poplatku plus 1,5 procenta přímé investice s tím, že jedno procento z parafiskálního poplatku je možné uvolnit na přímou investici,“ informoval náměstek ministra kultury Michal Šašek (ODS). Státní fond kinematografie se změní na Státní fond audiovize a rozšíří svou podporu: ta už nepůjde jen na filmy, ale nově také na „small screen“, tedy na díla určená pro televizi, pro zmíněné streamovací služby a selektivně také na animaci a gaming.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
