Francouzský mediální konglomerát Vivendi zahájil exkluzivní jednání o prodeji svého stoprocentního podílu ve vydavatelství Editis firmě International Media Invest. Ta je dceřinou společností firmy Czech Media Invest v čele s jejím hlavním majitelem Danielem Křetínským (menšinovými podílníky jsou Patrik Tkáč a Roman Korbačka). Editis je druhé největší vydavatelství ve Francii. Podnik vznikl v roce 2004 přeskupením části vydavatelských aktiv Vivendi. Vystřídal několik vlastníků, v roce 2019 jej Vivendi získala zpět. Knižní vydavatelská skupina každoročně uvádí na trh kolem pěti tisíc titulů všech žánrů. „Prodejem Editisu si chce Vivendi naklonit Evropskou komisi, aby dala povolení k převzetí (mediální skupiny) Lagardère,“ uvedl Grégoire Laverne ze společnosti Apicil Asset Management, která je akcionářem Vivendi. Vivendi se o hodnotě transakce nezmiňuje. Laverne ji odhaduje na 600 až 900 milionů eur, což je v přepočtu zhruba 14 až 21 miliard korun. Transakci bude muset schválit Evropská komise. Křetínský sdělil, že s Editisem má dlouhodobé plány a že chce zachovat věrnost francouzským kulturním hodnotám.
Stát dává na strategickou komunikaci čím dál míň
Objem vypsaných veřejných zakázek na komunikaci, podléhajících zákonu o zadávání veřejných zakázek, loni klesl o 43 procent, ty tak tvoří jen 1,2 procenta (1,66 miliardy korun) celkového komunikačního trhu o velikosti 136 miliard. Číslo je očištěno o komoditní zakázku ve výši 400 milionů za tisk (jedná se o komoditu, ne o koncepční komunikaci státu), bez očištění činí meziroční pokles 22 procent. Počet zadaných zakázek se snížil o 16 procent. Zjistila to každoroční analýza společnosti CEEC Research pro Asociaci komunikačních agentur (AKA) a Asociaci public relations (APRA), které sdružují několik desítek největších agentur v zemi. „Loňské výsledky jsou nejhorší za poslední roky,“ komentuje členka prezidia AKA Lucie Češpivová. „Reálně výrazně poklesl i počet zadávaných zakázek,“ dodala.
Podle AKA se tak Česko čím dál víc vzdaluje státům západní Evropy, kde veřejné komunikační výdaje běžně odpovídají až dvaceti procentům komunikačního trhu. „Při této výši investic do komunikace se vláda nemůže divit, že není schopná občanům řádně představit a vysvětlit ani dílčí změny v zákonech, o složitějších celospolečenských tématech, jako jsou inflace, ESG nebo válka na Ukrajině, nemluvě. Situace logicky zneužívají dezinformátoři, kteří jsou při absenci komunikace státu schopni snadno ovlivňovat veřejné mínění,“ tvrdí Petra Jankovičová, čerstvá prezidentka AKA. Varovným signálem je podle AKA i trend drobení projektů na malé zakázky do dvou milionů korun. Stát se zároveň potýká s výrazným poklesem počtu uchazečů v tendrech.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot