Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Tropické mokřady začínají hrát zásadní a stále více znepokojivou roli v dynamice klimatických změn, protože představují významné zásobárny uhlíku a jejich disperze vede k uvolňování metanu, což výrazně ovlivňuje globální emise skleníkových plynů. Nedávné vědecké studie poskytují důkazy o tom, že tyto ekosystémy emitují do atmosféry enormní množství metanu, což představuje vážnou překážku pro dosažení mezinárodně stanovených klimatických cílů.
Výzkumy ukazují, že růst emisí metanu je poháněn převážně vzrůstajícími teplotami a častějšími záplavami, které vedou k expanzi mokřadů a jejich zvýšené biologické aktivitě. Nejvýznamnějšími regiony přispívajícími k této situaci jsou rozsáhlé mokřady v povodí řeky Kongo, v jihovýchodní Asii a v Amazonii. Důležité je poznamenat, že tyto přírodní emise nebyly dosud zahrnuty do národních emisních inventářů a plánů, což vytváří velké mezery v současných klimatických strategiích, zejména při stanovení celkových emisních cílů a konkrétních opatření potřebných k dosažení jejich snížení.
Aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské klimatické dohody, která usiluje o omezení globálního oteplování pod hranici 1,5 °C, budou muset země přijmout další a mnohem přísnější opatření, jako například zlepšení technologií pro zachytávání uhlíku, zavedení přísnějších regulací pro průmyslové emise, zvýšení investic do obnovitelných zdrojů energie, nebo rozšíření zalesňování a ochrany klíčových přírodních ekosystémů.
Zahrnutí emisí metanu z mokřadů do emisních bilancí by znamenalo zvýšený tlak na další snížení emisí z klíčových antropogenních sektorů, jako jsou průmysl, doprava a zemědělství. Současné strategie snižování emisí tedy mohou být nedostatečné, pokud nezohlední příspěvek přirozených emisí z těchto ekosystémů. Tyto strategie by měly zahrnovat specifická opatření zaměřená na monitoring a regulaci emisí z mokřadů, například prostřednictvím zlepšených metod sledování emisí, podpory udržitelného hospodaření v mokřadech a integrace těchto emisí do národních klimatických závazků jednotlivých států.
Odborníci zdůrazňují, že bez kontroly nad rostoucími emisemi z mokřadů, případně bez kompenzace těchto emisí jinými opatřeními, se světové vlády nevyhnou implementaci mnohem razantnějších opatření v rámci redukce emisí způsobených lidskou činností.
