Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Ústavní soud projednává stížnost hnutí ANO kvůli spornému snížení valorizace důchodů. Neobvykle se proces odehrává veřejně, mezi svědky jsou i ministři Zbyněk Stanjura a Marian Jurečka. Zákon schválila Sněmovna, podepsal jej i prezident. Tady jsou ale tři důvody, proč Ústavní soud může stížnosti vyhovět. Uvádí je spoluautor stížnosti, ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty UK.
Pro penzisty šlo o stokoruny či tisícovky, ale pro státní rozpočet se jednalo o úspory v desítkách miliard. Právě kvůli úsporám vládní koalice prosadila nižší valorizaci. Původní průměrný růst penzí měl být 1770 korun, jenže po zásahu koalice vzrostly průměrné důchody jen o 755 korun. A data říkají, že díky tomu rozpočet v loňském roce ušetřil skoro dvacet miliard. Jakou má stížnost šanci? Pro deník Dnes to popsal ústavní právník Jan Kudrna z Univerzity Karlovy, který hnutí ANO se stížností pomáhal.
1. Vznik očekávání: Koncem loňského ledna byly naplněny podmínky pro provedení mimořádné valorizace – podle Kudrny tím vzniklo legitimní očekávání, ale i nárok na to, aby Česká správa sociálního zabezpečení začala mimořádnou valorizaci provádět: „Zákon říká, že jestliže v uplynulých pěti měsících překročí inflace určitou mez, tak musí k mimořádné valorizaci dojít,“ uvádí Kudrna.
2. Nastaly mimořádné okolnosti nebo hrozba mimořádných škod? Vláda projednávala zákon ve stavu legislativní nouze. Jenže rychlejší projednání může vláda využít, pokud by hrozilo, že státu vznikne mimořádná hospodářská škoda. A miliardy navíc za valorizaci by se de facto mohly za takovou škodu považovat.
Podle Kudrny je ale právě toto zásadní: otázka, zda plnění, které předpokládá zákon, může být vůbec označeno jako škoda. „Ministr financí ještě koncem února říkal, že jestliže má rozpočet 2200 miliard, tak dvacet miliard (na valorizaci) se tam vždy najde. Takže to na mimořádné škody příliš neukazuje,“ vysvětluje Kudrna pro Dnes.
Podle Davida Budaie, šéfredaktora serveru České důchody, vláda tahá za kratší konec provazu, protože „stanovisko při jednání přednese i Národní rozpočtová rada, která už s velkým předstihem v roce 2022 predikovala, že mimořádná valorizace v roce 2023 nastane a že bude zřejmě vysoká,“ doplňuje Budai na svém blogu.
3. Vznik precedentu: Komentátor Lidových novin Martin Zvěřina varuje před vznikem precedentu. Pokud dá ÚS za pravdu vládě, posvětí tím prý politickou fintu. Ve svém komentáři totiž píše, že „každý další kabinet bude s nepříjemným rozhodnutím otálet tak dlouho, až bude nutno vyhlásit stav legislativní nouze“.
Verdikt nepadne hned, Ústavní soud se bude radit a výsledek se očekává za několik týdnů.
