Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Tragický konec potkal překvapivě mnoho největších českých podnikatelů – Baťu, Kolbena, Waldese, Preisse, Ringhoffera…
Ráno 12. července 1932 odstartoval Tomáš Baťa z Otrokovic, ale do Švýcarska – kde měl otevřít další pobočku svého obuvnického koncernu – už nedoletěl. Letadlo se hned po startu zřítilo a Baťa i pilot namístě zahynuli. Je to sice povrchní paralela, ale přesto je nápadná – nás i naše předky za první republiky připravila letecká nehoda o zdaleka nejúspěšnější podnikatele, kteří jako jediní dokázali skutečně uspět na globálním trhu.
Notoricky známá Baťova nehoda i nedávná letecká havárie Petra Kellnera jsou sice řádově nejvýznamnější takové události v českých dějinách, ale různé tragédie nás připravily o řadu dalších významných průmyslníků a finančníků. Pravda je, že „civilních“ nehod nebylo zase tolik, co však nezvládly pády letadel a autohavárie, s přehledem dohnaly dvě velké diktatury 20. století, které na peníze a zásluhy nebraly ohled.
V roce 1943 byl Tomáš Baťa už 11 let po smrti a Jan Antonín Baťa utekl před Němci do Brazílie, tuzemská část koncernu však fungovala i za protektorátu a v jejím čele stál blízký spolupracovník obou bratrů Josef Hlavnička. Také on tragicky zahynul. Odpoledne 24. května 1943 nasedl spolu s bývalým odborovým přednostou ministerstva zemědělství Edvardem Reichem a jejich manželkami do vozu a na železničním přejezdu u Zdounek na Kroměřížsku bylo auto, jak psaly dobové noviny, „zachyceno vlakem a rozdrceno“. Oba muži byli namístě mrtví, ženy vyvázly s vážnými zraněními. Pohřeb se konal o pár dní později a podle agrárnického Venkova se ho zúčastnily tisícihlavé zástupy: „Ze široka daleka přišli lidé obtížnou cestou jen proto, aby někde zapomenuti postáli v zástupu ostatních a vzdali tak čest památce mrtvého. To nebyl studený oficiální pohřeb, to bylo poctivé lidské hoře.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
