Český kras má mnoho českých výletníků spojený především s jeskyněmi, zejména s těmi Koněpruskými. Není se co divit, jde o zatím největší objevený jeskynní systém v Čechách. Vznikly v devonských vápencích, starých až 400 milionů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních, jejich celková délka přesahuje dva kilometry, přičemž zpřístupněná trasa je dlouhá přibližně 620 metrů.

Návštěvníci mohou obdivovat krápníkovou výzdobu ve dvou zpřístupněných patrech. Nejstarší a zcela unikátní výzdo­bu představují krápníkové útvary připomínající růžičkovou kapustu. Jeskyně jsou jedinečné také paleontologickými nálezy, našly se zde až 1,5 milio­nu let staré kosterní pozůstatky zvířat.

Ale Český kras nejsou jen jeskyně. Je to pozoruhodná krajina, kde se střídají vápencové skály, rozvolněné světlé listnaté lesy a lesostepi s rozkvetlými skalami a kaňonovitým údolím řeky Berounky. Co to znamená? Že krásu a bohatství Českého krasu můžete objevovat nejen pod zemí, v unikátních jeskyních, ale i nad nimi. My vás dnes pozveme na výlet právě na povrchu – od Karlštejna na Zlatého koně.

foto Josef Mottl

Trasa malebnou zvlněnou krajinou je dlouhá asi patnáct kilometrů, po cestě se můžete kochat výhledy i přírodními krásami chráněné krajinné oblasti Český kras. Mnozí možná ocení, že trasa vede mimo nejnavštěvovanější cesty a místa, takže byste neměli potkat mnoho lidí.

Výhled na Karlštejn

Jako výchozí bod výletu můžete zvolit vlakové nádraží v Karlštejně nebo v Popovicích. Trasa vede zčásti po značených turistických stezkách nebo po polních cestách a zhruba dva kilometry po málo frekventované silnici. Dvakrát zdoláte malé převýšení. Výlet není vhodný pro cyklisty a kočárky, a to zejména v úseku Kotýz – Havlíčkův mlýn.

Při cestě z karlštejnského nádraží můžete během června vidět nemálo poletujících běloskvrnáčů pampeliškových. Zbarvením a tvarem těla tento motýl připomíná jiný druh motýla – vřetenušku čičorkovou, nemá ale jako ona kyjovité zakončení tykadel.

foto Lucie Hrůzová

Běloskvrnáč se v české přírodě vyskytuje jen na teplejších místech. Nápadný je nejen zbarvením, ale také třepetavým, trochu nemotorným letem. Jeho housenky jsou tmavě hnědé, chlupaté a mají červenou hlavu. Živí se na travinách, jitroceli a pampeliškách. Právě pampeliška dala tomuto motýlovi i jeho druhové jméno.

Po zdolání jednoho ze dvou stoupání se můžete vydýchat při pohledu na hrad Karlštejn. Není mnoho takových míst, odkud by byl tak pěkně vidět. Z ostatních stran je totiž mistrně ukryt mezi kopci. Lesy kolem hradu jsou součástí národní přírodní rezervace Karlštejn. Svou rozlohou patří mezi největší a také druhově nejbohatší rezervace v Čechách.

foto Lucie Hrůzová

Národní přírodní památka Zlatý kůň zahrnuje stejnojmenné návrší hned vedle velkolomu Čertovy schody. Vápencový kopec je zčásti dutý, uvnitř jsou právě zmiňované Koněpruské jeskyně. Z vrcholu Zlatého koně je pěkný výhled do všech světových stran. Při vhodném počasí uvidíte nejen Prahu, ale také dominantu Českého středohoří, horu Milešovku. S určením okolních kopců vám pomůžou informační tabule.

Přes lom na Kotýz

Při své cestě zde také můžete narazit na stádo ovcí a koz. Spásají tu traviny a křoviny, které jsou konkurenčně silnější než jiné rostliny. Pomáhá to udržet druhovou pestrost. Díky tomu tu můžete vidět řadu vzácných druhů rostlin a bezobratlých živočichů.

Na přelomu jara a léta to jsou především rozkvetlé mateřídoušky, bělozářky, hvozdíky nebo šalvěj. Na jejich květy usedají různí motýli, třeba modrásci, otakárci, a dokonce i velmi vzácný motýl okáč metlicový. O celé území zde pečuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

foto Tomáš Tichý

Ze Zlatého koně to je jen kousek na Kotýz. Ten je součástí masivu Zlatého koně, ale od jeho vrchu je oddělený velkolomem Čertovy schody. Má podobné přírodní podmínky a je rovněž chráněný jako národní přírodní památka. Najdete zde i stejné rostlinné a živočišné druhy.

Kotýz je významný také archeologicky. Dodnes patrné valy prozrazují, že tu kdysi bývalo slovanské hradiště, doklady tu jsou ale i z dob pravěkých kultur. O těchto i jiných zajímavostech, například geologických, se dozvíte více z tabulí naučné stezky Koukolova hora – Kotýz.