Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pokud Rusku poteče na Ukrajině vojensky do bot, spíše než jaderné zbraně Putin použije termobarické bomby. Říká to například generál Jiří Šedivý.
Rusko se snaží vyvolat na Západě strach, že použije jaderné zbraně. Zejména v souvislosti s tím, jak se ruské armádě na frontě nedaří, riziko použití zbraní hromadného ničení stoupá.
V kremelském rejstříku vyhrožování nově použil ruský ministr obrany Sergej Šojgu hrozbu před špinavou jadernou bombou, kterou chce údajně použít Kyjev. Přidal se k němu i náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov. Podle Kremlu chce Kyjev ve světě vyvolat „protiruskou“ kampaň.
Vojenští a bezpečnostní analytici se nicméně shodují v tom, že použití jaderných hlavic by z vojenského hlediska Rusku ve válce s Ukrajinou nikterak nepomohlo. Naopak, vedlo by to pravděpodobně k silnější podpoře Západu ukrajinským obráncům.
Ozývají se ale hlasy, že by Kreml v zoufalství před zničující porážkou mohl sáhnout spíše k termobarickým zbraním. O takové možnosti hovořil generál ve výslužbě a bývalý náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý.
Už nyní se Rusko „mstí“ za útok na Kerčský most tím, že bombarduje civilní cíle v ukrajinských městech a ničí energetickou infrastrukturu. Ukrajinští politici tvrdí, že Putin chce s ruskými generály dosáhnout toho, aby Ukrajinci během zimních měsíců doslova umrzli.
Šedivý nicméně prohlásil, že by Putin mohl použít termobarické bomby. „Jejich úder má zejména v zastavěném území devastující dopady. To je něco, co Rusové ještě pořád můžou použít,“ varoval Šedivý v Českém rozhlase. Vnímá to jako pravděpodobnější variantu, než je nasazení taktických jaderných hlavic na ukrajinském území.
Hrozí to zejména v situaci, kdy Rusko ztratí Cherson a ukrajinská armáda se začne nebezpečně přibližovat ke Krymskému poloostrovu. Ale také postup v Luhanské a Doněcké oblasti může znamenat, že Putin bude hledat jakoukoliv možnost, jak papírově slabšího protivníka zastavit.
Už na začátku ruského útoku na přelomu února a března měli Rusové použít termobarické (vakuové) bomby, tvrdí ukrajinská strana. Mělo jít o bombardování města Ochtyrka na severovýchodě Ukrajiny. Jedná se o druh munice, jež patří mezi nejničivější v arzenálech armád.
Ukrajinská velvyslankyně při OSN Oksana Markarovová v březnu připomenula, že použití vakuových bomb zakazují Ženevské úmluvy na ochranu obětí války. Bílý dům k tomu dodal, že při prokázání použití této ničivé munice, která obětem fakticky vysaje veškerý vzduch z plic, se jedná ze strany Ruska o válečný zločin.
Nezávislé zdroje pak potvrdily, že Rusko na Ukrajině prokazatelně disponovalo raketomety TOS-1, které využívají podvozku tanku T-72 a termobarické střely používají. Jedná se o zbraňový systém ještě z éry Sovětského svazu. Rusko mělo vakuové bomby použít i v roce 2017 v Sýrii, když bombardovalo pozice Islámského státu.
Nejsilnější nejaderná bomba na světě po explozi rozptýlí hořící pevné částečky do okolí. Palivový mrak se smísí s okolním vzduchem, který je následně zapálen. V uzavřených objektech kromě exploze a tlakové vlny vzniká podtlak, který vznikne po spálení kyslíku. Devastující síla na vše živé je obrovská, obětem podtlak roztrhne plíce. Vakuové bomby jsou velmi účinné při útocích na bunkry a podzemní komplexy.
Ruské verzi nejsilnější bomby se přezdívá „otec všech bomb“ a má čtyřikrát ničivější sílu a vytváří dvojnásobnou teplotu v epicentru výbuchu než americká verze „matky všech bomb“. Sami ruští generálové se během nasazení termobarické bomby v Sýrii před pěti lety chlubili tím, že její účinnost je srovnatelná s jadernou pumou. Jako nespornou výhodu spatřují v tom, že bomby nezamoří území nepřítele radioaktivními látkami a ničí „jen“ lidskou bojovou sílu.
Američané tento druh bomb v minulosti použili ve válce ve Vietnamu a pak v Afghánistánu proti bojovníkům al-Káidy. V roce 2017 svrhlo americké letectvo na tunelový komplex Islámského státu v afghánských horách „matku všech bomb“ GBU-43.
Bomba je přes devět metrů dlouhá, má průměr přes metr a váží 9,5 tuny. Poloměr výbuchu je 138 metrů a teoreticky dokáže tlaková vlna zničit devět bloků městské zástavby. Explozivní náplň váží 8,5 tuny a má sílu ekvivalentu jedenácti tun TNT (Hirošimu zničila jaderná puma o síle 13 tisíc tun TNT). Silou se vyrovná nejmenším taktickým jaderným hlavicím.
Ničivou zbraň vyvinulo nacistické Německo během druhé světové války. Nacističtí vědci se inspirovali případy důlních výbuchů, kdy se vznítí směs uhelného prachu a vzduchu. Jako vynálezce termobarické bomby se uvádí rakouský fyzik Mario Zippermayr.
