Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Radikální hnutí Tálibán rychle postupuje Afghánistánem, ovládá jedno provinční centrum za druhým. Joe Biden ale na stahování amerických vojáků nic měnit nehodlá.
Tálibán dobývá strategická města po celém Afghánistánu s až šokující rychlostí. Jen za úterý ovládl tři provinční města: Fajzábád v provincii Badachšán a Púli Chumrí v provincii Baghlán na severu země, na západě Faráh ze stejnojmenné provincie. „Pádem Fajzábádu spadá celý severovýchod země pod kontrolu Tálibánu,“ přiznal Džawad Mužadidi, člen provinční rady Badachšánu.
Radikální islamistické hnutí už ovládá hlavní města v devíti z 34 provincií, přičemž osm získalo za posledních šest dní. Současným tempem se může poměr sil dál rychle měnit.
Na plánu Joea Bidena se ale nic nemění. Americký prezident už v dubnu nařídil stažení přibližně tří tisíc vojáků ze země, čímž má skončit nejdéle trvající americká válka. Definitivní konec mise je naplánovaný na 31. srpna, poslední vojáci by měli Afghánistán opustit symbolicky 11. září.
„Podívejte, během dvaceti let jsme utratili přes bilion dolarů, vycvičili a vybavili zbraněmi přes 300 tisíc afghánských vojáků,“ vyjmenoval Biden na tiskové konferenci náklady na afghánskou misi. Podle některých zdrojů vynaložily USA na válku dokonce kolem dvou bilionů dolarů. „Teď je to na afghánských lídrech. Musí bojovat sami za sebe, za svůj národ.“
Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho plánuje Bidenova administrativa dál poskytovat afghánským silám leteckou podporu, vybavení či jídlo, jinak toho ale víc nemůže udělat. Pentagon je podle jeho slov znepokojený rychlým postupem Tálibánu, afghánské jednotky ale teď prý musí využít znalosti z výcviku. „Mají Air Force, Tálibán ne. Mají moderní zbraně a organizační schopnosti, Tálibán ne. I početně jsou na tom lépe. Mají samé výhody a teď je načase, aby je využili,“ uvedl Kirby.
Bidenovo rozhodnutí o stažení amerických sil z Afghánistánu je poslední dobou pod palbou kritiky. Za chybu jej označuje například i náš partnerský týdeník The Economist, podle něhož končí nejdelší americká válka drtivou porážkou. Už v průběhu července psal o tom, že Spojené státy nechávají zemi v katastrofálním stavu a napospas Tálibánu. Vývoj posledních dní ukazuje, že se předpověď začíná naplňovat.
Ke stažení vojsk se nicméně zavázala už předchozí vláda Donalda Trumpa výměnou za to, že Tálibán nedovolí svým členům ani žádným dalším organizacím využívat afghánské území k útokům na Spojené státy. Tálibán sice už na mezinárodní síly neútočí, proti místní vládě ale bojuje i nadále.
