Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Tajemství zemědělské „dvoutisícovky“

Přesunutí agrárních dotací směrem k menším zemědělcům zdůvodňovala vláda až dosud tvrzením, že drobní farmáři berou při započítání všech dotací o dva tisíce korun méně na hektar než velcí

Tajemství zemědělské „dvoutisícovky“
ilustrační foto | Tomáš Novák

To se samozřejmě nelíbilo velkým agrárníkům a tvrzení vlády zpochybňovali. Ministerstvo zemědělství proto zveřejnilo detailní výpočet od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.

Ten ukazuje, že zemědělci hospodařící na více než dvou tisících hektarů dostávali v průměru na každý hektar opravdu téměř o dva tisíce více než ti s méně než sto hektary. O něco málo jsou velcí zvýhodněni už v platbách na plochu. Lepší peníze ale brali hlavně díky dotacím spojeným s chovem zvířat, národní podporou chmele, brambor či vepřového a nejvíce ze všeho díky podpoře obnovitelných zdrojů. Dá se předpokládat, že to poslední se týká především bioplynových stanic. Bioplynka je investičně náročné zařízení, do jehož výstavby se pustí jen velký zemědělský podnik. Totéž se týká chovu prasat či drůbeže. Platí tak argument velkých agrárníků, že berou více peněz prostě proto, že se věnují náročným činnostem, na které malí farmáři nemají sílu ani prostředky. 

Na věc se ale lze dívat i jiným pohledem. Proč stát v minulosti intenzivně podporoval zrovna živočišnou výrobu velkozemědělců, a ne třeba – stejně tak náročné – biozemědělství, které je doménou malých? Proč podpora obnovitelných zdrojů byla zaměřena na složité bioplynky, a ne na solární energetiku, když si pár panelů na střechu zvládne namontovat každý? Z tohoto pohledu má tvrzení ministra Zdeňka Nekuly, že vláda dotační podmínky konečně srovnává, svou váhu. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit