Síť ilegálních bank financuje výrobu a distribuci fentanylu v USA. Úřady jen obtížně hledají protizbraň.
Síť ilegálních bank financuje výrobu a distribuci fentanylu v USA. Úřady jen obtížně hledají protizbraň.
Čtyři dny rozhodnou o rozložení politických sil ve Francii i Velké Británii. Jak se výsledek dvou klíčových voleb promítne do ekonomiky obou zemí i Evropy? O tom hovoří Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.
Čtyři dny rozhodnou o rozložení politických sil ve Francii i Velké Británii. Jak se výsledek dvou klíčových voleb promítne do ekonomiky obou zemí i Evropy? O tom hovoří Miroslav Zámečník v novém Hrotcastu.
Tuzemský server Xvideos navštívilo za první pololetí letošního roku průměrně téměř 1,4 milionu Čechů, Pornhub pak 423 tisíc, v případě Stripchatu šlo o 215 tisíc lidí. Důležitější jsou ale čísla o nahlášených videích. V mnoha případech se totiž týkají dětské pornografie.
Tuzemský server Xvideos navštívilo za první pololetí letošního roku průměrně téměř 1,4 milionu Čechů, Pornhub pak 423 tisíc, v případě Stripchatu šlo o 215 tisíc lidí. Důležitější jsou ale čísla o nahlášených videích. V mnoha případech se totiž týkají dětské pornografie.
Z rozsáhlé dánské studie plyne, že prodělaný covid-19 poskytuje vysokou ochranu před znovunakažením. Lidí starších 65 let se to bohužel netýká.
O tom, s jakou pravděpodobností se může vyléčený člověk znovu nakazit covidem-19, se spekuluje dnes a denně. Skutečně spolehlivých a rozsáhlých studií, které se tomuto tématu věnovaly, se však zatím objevilo velmi málo. Nejnovější z nich zveřejnil před několika dny prestižní lékařský časopis Lancet. Výsledky jsou dvojznačné.
Dobrou zprávou je, že prodělaná čínská chřipka poskytuje velmi vysokou ochranu před reinfekcí a autoři studie nezjistili, že by protilátek v čase ubývalo (samozřejmě je třeba mít na paměti, že od vypuknutí pandemie uplynula zatím příliš krátká doba). Ta špatná zní, že lidí nad 65 let se to netýká, a očkování by proto měli dostat, ať už covid prodělali, či ne.
Studii zpracovala pětice vědců ze Státního sérologického institutu v Kodani a vychází z oficiálních dánských statistik. Dodejme, že dánský program PCR testování je jeden z nejvelkorysejších a nejlépe zorganizovaných v Evropě. Testování je vždy zdarma a pro každého; kdo se chce nechat otestovat, nepotřebuje doporučení lékaře a je jedno, jestli má příznaky a setkal se s nakaženým, nebo ne.
Není divu, že se v Dánsku nechaly v roce 2020 otestovat čtyři miliony lidí a celkem zde bylo provedeno (někteří šli víckrát) 10,6 milionu PCR testů. Pro srovnání, zhruba dvakrát lidnatější Česká republika (Dánsko má 5,7 milionu obyvatel) provedla do dnešního dne pouhých šest milionů PCR testů. Tomu odpovídá i dopad pandemie na obyvatelstvo. Zatímco v Dánsku zemřelo do dnešního dne na covid zhruba 2400 lidí, v Česku je to desetkrát tolik.
Během první vlny – tedy v únoru až v květnu 2020 – dostalo (a přežilo) covid 11 068 Dánů, naopak v případě 525 339 lidí vyšly testy negativně. A právě tyto dvě skupiny autoři studie porovnávali během druhé vlny, kterou vymezili daty 1. září až 31. prosince 2020. Z lidí infikovaných při první vlně se jich na podzim opětovně nakazilo 72 (0,65 procenta), kdežto z lidí, kteří měli na jaře negativní test, jich covid dostalo 16 819 (3,27 procenta). Matematickým aparátem se zabývat nebudeme a postačí nám konstatování, že ochrana před znovunakažením je velmi služných 80,5 procenta. Dodejme ještě, že výzkum skončil s prosincem loňského roku, což znamená, že studie nebere v úvahu vliv v novém roce se rychle šířících mutací – britské, brazilské a jihoafrické.
Autoři studie kromě toho provedli ještě další kontrolní výzkum, který nebyl striktně vymezen první a druhou vlnou, a sledovali v něm úplně všechny reinfekce, ke kterým v Dánsku loni došlo. Výsledek je velmi podobný – 78,8 procenta.
V rámci tohoto kontrolního výzkumu rozčlenili vědci testované Dány podle tří kritérií – věku, pohlaví a doby, která u znovunakažených uplynula mezi prvním a druhým onemocněním. Zatímco uplynulá doba ani pohlaví nepředstavují z hlediska reinfekce čínskou chřipkou statisticky důležitý faktor, věk hraje poměrně zásadní roli. V prvních třech věkových skupinách (0 až 34 let, 35 až 49 let a 50 až 64 let) se ochrana před reinfekcí pohybovala lehce nad 80 procenty, ovšem v případě lidí, kteří jsou starší než 65 let, klesla na 47,1 procenta. Podle autorů studie je to dáno změnami imunitního systému, ke kterým u starších lidí dochází.
Závěr studie je proto poměrně jednoznačný. Lidem mladším 65 let poskytuje prodělané onemocnění covidem-19 poměrně silnou ochranu před reinfekcí, což potvrzuje závěry několika předchozích studií (v minulosti jsme psali například o studii založené na testování britských zdravotníků). Pro starší lidi to ovšem neplatí. „Ve světle těchto důkazů naše analýza zdůrazňuje potřebu chránit starší lidi před reinfekcí SARS-CoV-2 očkováním, fyzickými distančními opatřeními a osobními ochrannými prostředky, jako jsou obličejové masky, bez ohledu na to, zda už byli infikováni, či ne,“ píší autoři studie a znova – a z jiného úhlu – tak potvrzují rok známou pravdu, že covid-19 je zdaleka nejnebezpečnější pro starší lidi.
