I když Rakousko tvrdí, že se bez ruského zemního plynu obejde, data ukazují, že se o víkendu stále těkavá komodita přes Slovensko do alpské země dostávala. Navíc ve větší míře směřuje například do Česka.
I když Rakousko tvrdí, že se bez ruského zemního plynu obejde, data ukazují, že se o víkendu stále těkavá komodita přes Slovensko do alpské země dostávala. Navíc ve větší míře směřuje například do Česka.
Orbánovo Maďarsko na rozdíl od ostatních unijních zemí otevírá náruč investicím od komunistů z Číny. Maďarský premiér udělal ze své podunajské republiky vstupní bránu pro čínský kapitál na celý kontinent.
Orbánovo Maďarsko na rozdíl od ostatních unijních zemí otevírá náruč investicím od komunistů z Číny. Maďarský premiér udělal ze své podunajské republiky vstupní bránu pro čínský kapitál na celý kontinent.
Růst cen může být tažený novými obchodními válkami v geopolitickém měřítku, k nimž svět směřuje po zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu, píše ekonom Kryštof Míšek.
Růst cen může být tažený novými obchodními válkami v geopolitickém měřítku, k nimž svět směřuje po zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu, píše ekonom Kryštof Míšek.
Více než 800 milionů dospělých na celém světě trpí jedním ze dvou typů diabetu, v Česku je to už každý osmý. V devíti z deseti případů je nemoc důsledkem nadváhy a nezdravého životního stylu. Její léčba stojí české zdravotnictví 20 miliard korun ročně.
V roce 2022 mělo cukrovku až 828 milionů lidí starších 18 let, což je zhruba 14 procent dospělé populace, odhaduje studie uveřejněná ve zdravotnickém magazínu Lancet. Je to o 630 milionů více než před 35 lety a téměř dvakrát tolik, než ukazovaly dosavadní odhady.
Za studií stojí organizace NCD Risk Factor Collaboration a Světová zdravotnická organizace (WHO). Jde o první globální analýzu, jež vychází z více než tisícovky studií zahrnujících přes 140 milionů lidí. Studie sice nerozlišuje mezi diabetem 1. a 2. typu, podle autorů je však drtivá většina případů u dospělých 2. typ, jejž způsobuje především obezita a špatná životospráva.
Za největším nárůstem ve statistikách stojí chudší země s hůře dostupnou lékařskou péčí zejména v jihovýchodní Asii, na Středním východě, v Africe a v Latinské Americe, jako je Malajsie, Pákistán, Egypt nebo Jamajka. Ve zmíněných regionech rapidně přibývá i těch, kdo se s onemocněním neléčí.
Ve věkové kategorii 30+ je to celosvětově skoro 60 procent, v některých částech subsaharské Afriky se však léčí pouze pět až deset procent nemocných, uvedl Jean Claude Mbanya, profesor na Univerzitě Yaoundé I v Kamerunu.
Přestože studie nemohla oddělit případy diabetu 1. a 2. typu, předchozí poznatky naznačují, že většina případů diabetu u dospělých je diabetu 2. typu, který je spojen s obezitou a špatnou stravou, uvedli autoři. Neléčená nebo špatně léčená nemoc způsobuje další komplikace, jako je postižení očí, nohou, ledvin, cév a dalších orgánů, a může končit i smrtí.
WHO dříve odhadovala, že cukrovkou trpí přibližně 422 milionů lidí. Podle šéfa organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse je nárůst zdokumentovaný ve studii alarmující. „Aby se epidemie cukrovky dostala pod kontrolu, je třeba urychleně přijmout opatření,“ uvedl. Zmínil prevenci, propagaci zdravého stravování a pohybu i podporu včasné diagnostiky a dostupnosti léčby. WHO by chtěla do roku 2030 dostat pod kontrolu 80 procent diabetických pacientů.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) varuje, že počet lidí s cukrovkou dramaticky stoupá i v Česku. Nemocných je více než 1,1 milionu, každý rok přibývá zhruba 4 500 nových. „Každý třetí Čech nad 65 let trpí diabetem. Nárůst zaznamenáváme mezi 50. a 75. rokem života. S touto dynamikou bude v roce 2035 diabetem trpět každý desátý Čech bez ohledu na věk,“ uvedl SZÚ.
Jejich léčba stojí české zdravotnictví kolem 20 miliard korun ročně, což jsou zhruba čtyři procenta celkových nákladů na zdravotní péči, píše Svaz zdravotních pojišťoven ve zprávě vydané minulý týden při příležitosti Světového dne diabetu. Ten se připomíná 14. listopadu každoročně už od roku 1991.
Nejvíce však nestojí léčba cukrovky samotné. „Diabetes je problém sám o sobě, navíc má negativní vliv na průběh případných dalších nemocí. Většina z 20 miliard korun nákladů, které veřejné zdravotnictví na léčbu diabetu ročně vynakládá, jde právě na léčbu komplikací, které nemoc přináší,“ uvedl výkonný ředitel svazu Martin Balada.
