Letos v červnu se mezi příchozími platbami na transparentním účtu hnutí ANO začaly objevovat zhruba padesátiaž stotisícové dary, a to s větší četnostní než v předchozích měsících. Namátkou: Karel Tureček přispěl 100 tisíci korunami, Jaroslav Bžoch 54 tisíci, Jiří Strýček bezmála 50 tisíci, Josef Kott 54 tisíci nebo Milan Brázdil téměř 68 tisíci korun. Jména dárců mají jedno společné: jde o současné zákonodárce ANO, kteří se i letos probojovali na kandidátky. Jinými slovy, zhruba 50 tisíc korun je „cena“ za šanci získat od podzimu na další čtyři roky pohodlné a dobře placené místo poslance.

ANO není v této praxi zdaleka osamocené. Příspěvky do stranické kasy výměnou za místo v horních patrech kandidátky jsou běžné i u jiných partají. Stejně tak jako u nich platí i nepsané pravidlo, že nejvíc se očekává od europoslanců, následovaných hejtmany nebo poslanci a senátory, nejméně pak od kandidátů do regionálních samospráv.

Drahá kandidatura

Dobře to v případě hnutí ANO ilustruje loňský seznam dárců. Jasným králem mezi soukromými osobami se stal lídr podzimních krajských voleb v královéhradeckém regionu Jaromír Dědeček s darem ve výši 700 tisíc korun. Následovali jej senátorští kandidáti Jiří Mašek a Igor Karen s necelými 300 tisíci a lídr pardubické krajské kandidátky Martin Kolovratník s 250 tisíci korunami.

Smutným rekordmanem v historii je co do výše osobního příspěvku bývalý majitel Fincentra Petr Stuchlík, který se v roce 2018 nechal zlákat vidinou pražského primátorského řetězu. Na účet hnutí poslal přesně tři miliony korun – aby pak prohrál, o peníze přišel a od ANO se distancoval.

Jan Němec

Hledání zajímavých jmen mezi dárci na transparentním účtu ANO má kromě nedostatku externích dárců ještě jeden zádrhel. Oblíbeným koníčkem stovek lidí se stalo posílání haléřových částek. U mikrodarů pak lze najít vzkazy od mírnějších jako „příspěvek na tepláky“ přes narážky na komunistickou minulost majitele hnutí až po zcela nepublikovatelné vulgarity.

Bez Agrofertu a exekutorů

Mnohem zajímavější než současnost je vývoj způsobu financování hnutí ANO v průběhu posledních několika let. Do jeho rozjezdu vložil zakladatel Andrej Babiš 124 milionů korun ve formě bezúročné půjčky. Straně se ji už podařilo splatit: poslední část šéfovi uhradila loni na začátku roku.

Kromě půjčky do začátků už ale předseda osobně štědrostí zrovna neoplývá. S obvyklými dary za zhruba 50 tisíc až 60 tisíc ročně patří v rámci podporovatelů ANO mezi skromnější dárce. Nejsilnější sněmovní strana ale až do roku 2016 těžila také z příspěvků, které od Andreje Babiše chodily nepřímo – ze společností holdingu Agrofert.

Například v roce 2014 přispěla hnutí ANO valašskomeziříčská společnost Deza, která darovala více než 1,3 mi lionu korun. Dalšími 150 tisíci v tomtéž roce přifoukl rozpočet strany třeba distributor zemědělské techniky z holdingu, společnost Agrotec. O rok později nasypala do stranického rozpočtu 150 tisíc Lovochemie, v roce 2016 pak přišla řada opět na Dezu (200 tisíc korun) a také na firmy Fatra (200 tisíc), Navos (100 tisíc) nebo Kostelecké uzeniny (51,5 tisíce).

Od roku 2017 podniky patřící do skupiny Agrofert ze seznamů dárců zmizely. Není těžké uhodnout proč: v tomto roce poslanci přes odpor ANO schválili novelu zákona o střetu zájmů. Přestože se Andrej Babiš naoko firem zbavil jejich vložením do svěřenských fondů, sponzoring politického hnutí „bývalého“ majitele společnosti z Agrofertu ukončily.

Z horních příček dárcovských žebříčků v posledních letech (a zatím i letos) vypadly také některé – kulantně řečeno – sporné firmy. Typickým příkladem jsou společnosti napojené na exekutorský byznys, které patřily mezi největší dárce před minulými sněmovními volbami.

V roce 2017 se velkými dary, které je vystřelily mezi top dárce, blýskly firmy napojené na klatovského exekutora Dalimila Miku. Půl milionu věnovala například společnost Farma Pohoda, kterou Mika vlastní společně s dalším „proslulým“ exekutorem Jurajem Podkonickým. Stejné částky pak svítí u firem Jantar Plzeň a LaserTherm, u nichž mezi spolumajiteli opět figuruje jméno Dalimila Miky.

Nebude líp

Financování ANO utrpělo i tím, že se s postupem času ocitlo v nelibosti původních podporovatelů. Typickým příkladem je majitel nápojářské firmy Kofola Jannis Samaras. Původně Babišův příznivec, který ještě v letech 2014 a 2016 daroval ANO čtvrt milionu, respektive 78 tisíc korun, v posledních letech ve výkazech nefiguruje. Žádné velké příspěvky od roku 2018 neposílá ani developer Radim Passer. Byť prý stále Andreji Babišovi důvěřuje, na rozdíl od minulosti už to nedává najevo peněženkou. V roce 2014 přitom hnutí daroval milion a v roce 2017 poloviční sumu.

Mezi podnikateli zůstávají ale i věrní. Pohříchu jde však často o byznysmeny, kteří za hnutí sami v minulosti kandidovali. Příkladem mohou být majitel společnosti Brano Group Pavel Juříček, pekař Jiří Bláha nebo šéf textilky Juta Jiří Hlavatý. První dva se nicméně rozhodli v politice nepokračovat a třetí jmenovaný se o poslanecký mandát připravil sám nedomyšlenou kandidaturou do Senátu.

Loni pak byla největším firemním dárcem společnost Palírna u zelené lípy. Dar 450 tisíc lze ovšem chápat spíš jako doplňkové zápisné majitele podniku Ondřeje Febera, který kvůli kandidatuře za ANO do Senátu přispěl i ze soukromé kapsy, a to 150 tisíci korunami.

Druhý největší příspěvek – téměř 385 tisíc – hnutí poskytla stavební firma Gema MB poslance za ANO Františka Petrtýla, třetí pak Pila K&P patřící šéfovi jedné z plzeňských stranických buněk Františku Konváři.

Podnikatelská strana

Také transparentní účet opoziční ODS se letos hemží vysokými příspěvky budoucích poslaneckých kandidátů. Na kontě se navíc scházejí také příspěvky ostatních partají z koalice Spolu. U jmen, která na podzim najdeme na nejvyšších pozicích hlasovacích lístků, se v tomto případě objevují ještě výrazně vyšší částky. A nejen u nich.

Například poslanec Martin Kupka věnoval své partaji v dubnu 300 tisíc korun, o třetinu méně přispěli třeba další „odéesáci“ Petr Fiala, Jana Černochová, Martin Baxa a Zbyněk Stanjura, stejnou částku poslali na transparentní účet také Markéta Pekarová Adamová, Vlastimil Válek a Helena Langšádlová z TOP 09. Mimochodem, totéž se týkalo i nyní už bývalého poslance Dominika Feriho. Transparentní účet nicméně říká, že mu partaj kvůli odstoupení z voleb jeho 200 tisíc na začátku července vrátila.

Z nečlenů je dlouhodobě největším sponzorem ODS uherskohradišťský podnikatel Ivo Valenta. Jen loni věnoval ODS půl milionu a stal se společně s podnikatelem Tomášem Bistřickým, někdejším majitelem nápojářské firmy Toma, a bývalým hejtmanem Plzeňského kraje Petrem Zimmermannem největším donátorem partaje.

Mecenáši za demokracii

Největším institucionálním podporovatelem občanských demokratů je – stejně jako v případě dalších demokratických opozičních stran – Spolek pro podporu liberální demokracie. Ten založili podnikatelé Libor Winkler ze společnosti RSJ, Martin Vohánka z W. A. G. payment solutions, trojice partnerů z firmy Pale Fire Capital Jan Barta, Dušan Šenkypl, Petr Krajíček a zakladatel Livesportu Martin Hájek.

Byznysmeni v rámci podpory opozice loni věnovali po 2,5 milionu vedle ODS také Starostům a nezávislým, Pirátům, TOP 09 a křesťanským demokratům; v podpoře hodlají pokračovat i letos.

Mezi další velké firemní dárce ODS patří s půlmilionovým příspěvkem společnost IZU chomutovského podnikatele a hokejového mecenáše Václava Kordulíka, firma Omnia Invest Group jihočeského hejtmana Martina Kuby, pražský developer Marcel Soural, respektive jeho firma Trigema, nebo investiční společnost Broker Consulting. Stovky tisíc korun ovšem loni přispěly desítky firem z nejrůznějších oborů.

ODS díky štědrosti i početnosti své členské základny a oblibě u podnikatelů jasně vládne žebříčku nejvíce obdarovávaných politických stran. Jen loni na finančních darech od fyzických osob – členů i příznivců – dostala přes 38 milionů korun. Celkem společně s dary od firem přišlo v roce 2020 na transparentní účet přes 62 milionů korun.

Pro srovnání, hnutí ANO dostalo dary za 25,6 milionu, podobně jako KDU-ČSL. Možná trochu překvapivě však druhé místo za ODS nepatří ani jedné ze stran – ještě před nimi figuruje hnutí Starostů a nezávislých s 33milionovým součtem darů.

Halíře dělají talíře

Úplně jiný obrázek poskytují výroční zprávy a seznamy dárců momentálně největší opoziční strany – Pirátů. Na rozdíl od „podnikatelské“ ODS cílí pirátská partaj především na mladou generaci a tomu odpovídají i dary. Na transparentním účtu mají drtivou převahu sto či maximálně tisícikorunové příspěvky.

Například loni jen dvacet darů od fyzických osob překročilo hranici 50 tisíc korun. Z toho hned sedm měl navíc na svědomí IT podnikatel a spoluzakladatel Pirátů Jiří Kadeřávek a další dva jiný brněnský investor v oblasti technologií Jiří Hlavenka. Oba se u Pirátů přímo angažují, stejně jako dva další velcí dárci: pirátský místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal a europoslanec Marcel Kolaja. Obě jména najdeme i v letošních seznamech dárců.

Podstatně nižší podpoře se těší Piráti u firem. Největší loňský dárce – společnost WebTip – sice věnovala celkem asi čtvrt milionu korun, jejím majitelem je ale další z pirátských politiků, konkrétně plzeňský kandidát na poslance Daniel Kůs. Jde tak vlastně o malou domů, jen pod firemním názvem.

Největším externím dárcem Pirátů je společnost Road to Interest, za níž stojí podnikatel v energetice Jan Palaščák. Loni věnoval straně 200 tisíc a letos dokonce milion korun – stejně jako jejich koaličnímu partnerovi STAN.

Díky dárcům si loni Česká pirátská strana přišla zhruba na 12,5 milionu korun. Přestože je úsilí nutné k nasbírání příspěvku doslova po tisícikorunách obdivuhodné, méně štědří byli dárci z dnešních parlamentních stran už jen ke komunistům a SPD Tomia Okamury.

Sekta SPD

Zajímavá jména – s výjimkou partajních špiček jako u konkurence – se ovšem dají najít také mezi dárci malých politických stran. Například mezi dlouholeté donátory lidovců patří pražský developer Luděk Sekyra, který loni straně poslal 220 tisíc, spolumajitelka pojišťovatelské makléřské společnosti Jiřina Nepalová nebo majitel středočeských nemocnic Sotirios Zavalianis.

Tristní pohled naopak nabízejí seznamy dárců ČSSD. Těch ubývá přímo úměrně se ztrátami voličů. Sociální demokraté například loni dostali jen necelých třicet firemních darů asi za 2,5 milionu. K celkovému objemu darů – necelých 12,5 milionu – tak museli hlavní měrou přispět samotní straníci. Milion daroval například severočeský enfant terrible Petr Benda, poloviční sumu pardubický hejtman Martin Netolický a 300 tisíci přispěl Jiří Běhounek, který nakonec v krajských volbách na Vysočině neuspěl.

Účetnictví sekty tak trochu připomínají i výkazy SPD Tomia Okamury. Kromě stokorunových položek od příznivců tvoří drtivou většinu darů příspěvky kandidátů na nejrůznější funkce. Nejzajímavější pohyby se tak na transparentním účtu SPD odehrávají letos v létě: Okamurovi lidé na něj totiž posílají příspěvky na pomoc jihomoravským obcím zasaženým tornádem.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot.