Vítr politických změn. Tento eufemismus se nyní v centrále největší vojenské aliance světa používá pro to, že Bílý dům po listopadových volbách výrazně změní dosavadní kurz v zahraniční politice. Pokud demokrata Joea Bidena nahradí republikán Donald Trump, počítá se s tím, že omezí vojenskou a finanční pomoc Ukrajině.

Už jednou zvolený kandidát před rokem tvrdil, že je schopen válku ve východní Evropě ukončit během 24 hodin. Lze to chápat tak, že vyjedná příměří i za cenu územních ústupků vůči Kremlu.

Proto NATO připravuje pětiletý balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši stovky miliard dolarů (2,4 bilionu korun), který by měl zajistit kontinuitu pomoci západních spojenců bez ohledu na to, kdo šéfuje Bílému domu. Iniciativa vzešla od generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga, uvedly Financial Times. Cílem je koordinovat pomoc všech dvaatřiceti členů NATO.

Dalším opatřením, jež má zajistit dodávky zbraní pro Ukrajinu, je změna statutu skupiny zemí, jež se schází na americké základně Ramstein v Německu. Nyní je řízena Spojenými státy a nově by měla také podléhat aliančnímu vedení, napsal web Politico.

Stoltenberg chce těmito kroky zajistit pokračování spojenecké podpory zemi, která se přes dva roky brání ruské agresi. Změny by měly členské země odsouhlasit během summitu v červenci, který se koná ve Washingtonu. Dosavadní tajemník z Norska každopádně během podzimu v čele Aliance skončí.

Bidenova administrativa naráží na odpor republikánů v dolní komoře Kongresu, která zatím odmítá souhlasit s poskytnutím šedesáti miliard dolarů Ukrajině ve formě vojenské pomoci pro tento rok. Republikánští zákonodárci požadují změny. Například by měly mít prostředky formu půjčky a Ukrajina je bude splácet. Evropští spojenci vnímají otálení s pomocí jako předzvěst změny kurzu vůči Ukrajině, pokud vyhraje listopadové volby Trump.

Příspěvky do navrhovaného balíčku pomoci ve výši sto miliard dolarů mají členské země poskytnout podle stejného principu, jakým je financován rozpočet NATO. V tom případě by na Američany připadalo jen o něco více než šestnáct miliard dolarů. Podle západních diplomatů by bylo takové financování alespoň lépe předvídatelné.

„Pokračujeme ve spolupráci s našimi přáteli v Evropě a Kanadě, abychom zajistili, že finanční podpora Ukrajině bude i nadále proudit,“ slíbila Julianne Smithová, americká velvyslankyně v NATO.

Ukrajina si ale stěžuje, že pomoc Západu v tomto roce značně ochabla. To se projevuje i tím, že Rusko má na frontě značnou převahu nejen v lidské síle, ale také ve výzbroji a v počtu munice. Stále častěji se objevují obavy z toho, že Rusko připravuje rozsáhlou letní ofenzivu, kterou oslabené ukrajinské jednotky nebudou schopny zadržet, i když od Západu dostanou další zbraně.