Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Za zvýšením státního dluhu může hlavně vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu ve výši 288,5 miliardy korun.
Český státní dluh se loni zvýšil o 216,1 miliardy korun na rekordních 3,111 bilionu korun. Výši dluhu dnes potvrdilo ministerstvo financí, předběžně ji na stejné úrovni zveřejnilo už počátkem ledna. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.870 korun. Míra zadlužení klesla na 42,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 42,7 procenta v roce 2022. Podle ministerstva je to důsledek růstu nominálního HDP.
Za zvýšením státního dluhu stojí zejména vydání nových státních dluhopisů, které ministerstvo financí využilo k financování schodku loňského rozpočtu 288,5 miliardy korun nebo k refinancování splatných obligací. Celková hrubá výpůjční potřeba státu loni byla 585,5 miliardy korun, meziročně se snížila o 126,5 miliardy korun.
Stát své finanční potřeby řešil zejména emisemi dluhopisů splatných v rozmezí pěti a deseti let, které vydal v objemu 330,3 miliardy korun. Hrubá emise dluhopisů splatných za víc než deset let měla objem 164,4 miliardy korun, u dluhopisů se splatností do pěti let to bylo 23,2 miliardy korun. Průměrná doba splatnosti státního dluhu ke konci loňského roku vzrostla o 0,2 roku na 6,4 roku. Doba splatnosti dluhu se tak přiblížila cíli ministerstva financí, který byl 6,5 roku.
Výdaje na obsluhu státního dluhu loni dosáhly 68,3 miliardy korun. Meziročně se zvýšily o 18,8 miliardy korun. Do vyšších výdajů se podle ministerstva financí promítla hodnota státního dluhu, která v posledních třech letech významně vzrostla, ale také vyšší úroveň úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů.
Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
