Ministerstvo financí minulý týden zveřejnilo výsledky hospodaření eráru za první dva měsíce roku. A čísla to byla vskutku šokující. Státní rozpočet na konci února vykazoval schodek bezmála 120 miliard, asi o 75 miliard více než před rokem. Ještě před několika lety by taková sekera budila pohoršení, i kdyby ji vláda zasekla za celý rok.

Zbyňku Stanjurovi se rozpočet hroutí pod rukama, a ačkoli se v posledních týdnech snaží brzdit výdaje, je jasné, že bez vyšších daní nemá šanci schodky vrátit alespoň na dvouciferné hodnoty. A to tím spíš, že se státní kasa velmi pravděpodobně nedočká ani těch příjmů, s nimiž napevno počítá.

Hovoříme o výnosech z takzvané windfall tax, tedy daně, kterou Stanjura vymyslel pro banky nebo energetické firmy. Mají ji zaplatit za to, že nadstandardně vydělávají ve špatných časech, a ministr financí si jen od finančních institucí sliboval přes třicet miliard korun. Hlasy z bank ale už teď, na začátku roku, hovoří o tom, že na tak vysokou sumu může rovnou zapomenout.

Ředitel jedné z největších finančních skupin v Česku Aleš Blažek v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedl, že jím vedená ČSOB sice skončí rok v zisku, ten bude ale tak nízký, že se na něj mimořádná daň nevztáhne. Stejně se už dříve vyjádřili také zástupci Komerční banky nebo Monety.

Jinými slovy, dochází na varování kritiků daně, kteří tvrdili, že se banky flexibilně přizpůsobí a vykážou takový zisk, aby je daň bolela co nejméně.

Desítky miliard budou Zbyňku Stanjurovi samozřejmě chybět. Není těžké odhadnout, že když neuspěl u bank, obrátí pozornost na jinou cílovou skupinu, která se umí hůře bránit. Tedy třeba na živnostníky nebo majitele nemovitostí.