Volvo couvá od zásuvky. Automobilka zahazuje plány na plně elektrickou budoucnost

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.

Celý článek
0

Mladí lidé nevěří ve vlastní bydlení. „Nezadlužíme se na celý život“

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.

Celý článek
0

Raiffeisenbank se ocitla ve zlaté ruské pasti

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.

Celý článek
0

Stali se z nás krtci. Lidem chybí denní světlo

Moderní společnosti chybí jasné denní světlo, které synchronizuje naše biorytmy. Vhodným osvětlením můžeme ovlivnit své zdraví i výkonnost

Stali se z nás krtci. Lidem chybí denní světlo
Lenka Maierová | Tomáš Novák týdeník HROT

„Většinu dne trávíme uvnitř budov, kde nám chybí jasné denní světlo, večer zíráme na rozzářené obrazovky a ani v noci nemáme tmu. Ztratili jsme přirozený rytmus střídání dne a noci,“ shrnuje zatím podceňovanou problematiku moderní společnosti architektka a odbornice na světlo Lenka Maierová. 

Pro orientaci v prostředí máme v oku dva typy fotoreceptorů – čípky pro barevné denní vidění a tyčinky pro černobílé noční vidění. „Teprve kolem roku 2001 vědci v našem oku objevili třetí typ fotoreceptorů (ipRGCs), které informují tělo o tom, zda je kolem nás jasné světlo, nebo hluboká tma, a tím řídí náš biorytmus,“ popisuje vědkyně.

Lenka Maierová
Vystudovaná architektka se k výzkumu světla dostala shodou mnoha náhod. „Před 15 lety si rodiče koupili pozemek a já jsem pro ně navrhovala nízkoenergetický dům. Konzultovala jsem řadu věcí se specialisty na vytápění, větrání, ale téměř nikdo neřešil vnitřní prostředí z pohledu uživatele, například světlo,“ říká Maierová. A tak se stalo, že jí na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) nabídli, aby se přihlásila na doktorské studium a začala se tématu světla věnovat. Dnes působí na pomezí řady oborů. „Jsem takový tlumočník mezi architekty, stavaři, světelnými techniky, biology, fyziology i lékaři,“ dodává.

Světlo řídí naše biologické hodiny, které dále ovlivňují naši aktivitu a fyzický výkon, trávení, spánek i náladu. „Za posledních 150 let jsme kvůli rozvoji technologií a životu uvnitř budov ztratili dostatečný kontrast mezi intenzitou světla ve dne a v noci,“ popisuje Maierová. To má za následek nedostatečnou synchronizaci organismu a může to vést k větší únavě, nižší produktivitě, ale i k vážným zdravotním komplikacím – problémům se zažíváním, náchylností k obezitě, depresím, nedostatečné regeneraci, oslabení imunitního systému, rozvoji chronických či nádorových onemocnění. 

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit