Vývoz z Číny v říjnu prudce vzrostl a přebytek její obchodní bilance se zvětšil. Plyne to z oficiálních údajů Pekingu, jež byly zveřejněny ve čtvrtek. Zpráva o tom přichází jen několik dnů poté, co Donald Trump vyhrál v USA prezidentské volby a slíbil zavedení rozsáhlých cel na potlačení dovozu z říše středu.

Podle čínské státní tiskové agentury Sin-chua prezident Si Ťin-pching ve čtvrtek Trumpovi telefonoval, aby mu poblahopřál k volebnímu vítězství. Si Trumpovi řekl, že obě největší světové mocnosti budou „těžit ze spolupráce a trpět konfrontací“, uvedla agentura.

Oko za oko

Podle analytiků a bankéřů se však dá očekávat, konfrontace bude více než spolupráce. Údaje o skokovém nárůstu vývozu mohou napětí mezi Trumpovou nastupující administrativou a Pekingem snadno vystupňovat ještě předtím, než se Trump funkce ujme.

Peking může na nová agresivní cla reagovat razantnějšími stimulačními opatřeními a prudkým znehodnocením jüanu. Čínská centrální banka v tom smyslu začala jednat již ve čtvrtek, když stanovila oficiální směnný kurz vůči dolaru na nejnižší úrovni za poslední rok.

Říjnový nárůst vývozu byl pravděpodobně částečně způsoben tím, že „vyhlídka na Trumpovo vítězství“ a očekávaná cla podnítila vývozce k předzásobení dodávek, uvedl Ting Šü-ang, vedoucí ekonomického výzkumu Číny ve společnosti Standard Chartered.

Vývoz z Číny v dolarovém vyjádření v říjnu meziročně vzrostl o 12,7 procenta. To výrazně překonává předchozí odhady analytiků, jež oslovila agentura Bloomberg. Analytici totiž očekávali meziroční nárůst o pouhých pět procent. Stejně tak jsou říjnová čísla podstatně vyšší než zářijová, kdy meziroční nárůst čítal pouze 2,4 procenta.

„Čína bude první na ráně“

Objem dovozu do Číny se v říjnu naopak o 2,3 procenta zmenšil. To je také překvapivé: v září import o 0,3 procenta vzrostl a na říjen předpokládali analytici Bloombergu dvouprocentní pokles.

Tato čísla se vztahují na objem celkového čínského zahraničního obchodu. Bilaterální obchodní bilance mezi Pekingem a Washingtonem přitom paradoxně byla mírnější, ačkoli i ona vykázala silný růst. Čínský vývoz do Spojených států v říjnu vzrostl o 8,1 procenta; obráceným směrem přibylo obchodu o 6,6 procenta.

Rostoucí přebytek obchodní bilance Číny v říjnu dosáhl 95,7 miliardy dolarů, zatímco očekávání trhu mluvila o nárůstu na 75 miliard dolarů. Analytici předpokládají, že rychlejší tempo bude Trumpa dráždit.

„Čína bude samozřejmě první na ráně,“ řekl o očekávaném přístupu budoucí Trumpovy administrativy ke vzájemnému obchodu Wang Tong, výkonný ředitel Institutu pro globální spolupráci a porozumění na Pekingské univerzitě. „Stabilita a relativní zlepšení vztahů, kterého jsme byli v poslední době svědky – to pravděpodobně skončí.“

Ještě před volbami Donald Trump hrozil, že na čínské zboží dovážené na americký trh uvalí až 60procentní celní sazby. Podle analytiků by takový krok mohl přimět čínské komunistické vůdce k rozhodnějším krokům na podporu tamní churavějící ekonomiky. Dosud se k plošné fiskální stimulaci přistoupit zdráhali.

Místní samosprávy i domácnosti

Očekávalo se, že čínští zákonodárci v pátek představí fiskální balíčekkterý bude obsahovat možnost sekuritizace dluhu zadlužených lokálních samospráv. A tak se také skutečně stalo. Čína umožní místním vládám vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů, aby se mohly zbavit skrytých dluhů nashromážděných v minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů se dostanou díky doplňkovému financování, uvedla ten samý den agentura Bloomberg

Jde o klíčový krok ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. Peking chce těmito tahy oživit ekonomický růst. Trumpovo volební vítězství tak paradoxně může asijské velmoci a její ekonomice prospět. „Nemusí to být pro Čínu nutně špatné, protože to může tlačit Peking k zavedení intenzivnějších stimulačních opatření“, napsal Čchi Wang, šéf investic v UOB Kay Hian, čínské finanční firmě specializované na správu majetku.

Analytici přesto neočekávají superrazantní opatření, která by podpořila zaostávající poptávku domácností. Tu krutě zasáhlo dlouhodobé zpomalení v oblasti nemovitostí, protože na 70 procent majetku domácností tvoří právě nemovitosti.

Rozsah čínské vládní podpory bude patrně záviset na výši Trumpových celních sazeb, uvedli odborníci. Analytici však již dříve odhadovali, že Peking bude muset vynaložit 10 bilionů jüanů (1,4 bilionu dolarů) na pobídky zaměřené přímo na domácnosti. Tamní vládní politici přitom dávají obvykle přednost investicím do infrastruktury a právě zmíněného refinancování místních samospráv.

Ma Wej z Čínské akademie sociálních věd, vládního think-tanku v Pekingu, řekl listu Financial Times, že politici s oznámením dalších opatření pravděpodobně počkají do prosince nebo ledna. V prosinci se bude konat výroční konference partajního vedení o ekonomickém vývoji země.

Měna jako zbraň

Analytici také uvedli, že Peking by mohl kompenzovat americká cla tím, že povolí prudší devalvaci jüanu. Pevný kurz měny 7,166 jüanu za dolar ve čtvrtek znamenal její nejprudší jednodenní oslabení od dubna 2022. Pouhý den předtím se přitom čínská měna vůči dolaru propadla o celé procento.

„Čína může použít svoji měnu jako zbraň k oslabení kurzu, aby získala obchodní výhodu v prostředí, jemuž dominují vysoké celní sazby,“ uvedl Chung Chao, partner investiční skupiny GROW. Dodal, že očekává značné oslabení jüanu.

Taková strategie by se však Pekingu mohla vymstít. Pokud Trumpova cla oživí inflaci v USA a povedou ke zvýšení tamních úrokových sazeb, hrozilo by to v konečném důsledku nadměrným znehodnocením jüanu, uvedl Chung.