Špunt na Vltavě

Hlavní město využívá potenciál řeky pro lodní dopravu jen asi ze čtyř procent. Zvlášť optikou rozkopaných ulic, které v posledních týdnech komplikují jízdu městem, je to velmi smutné číslo. Ředitelství vodních cest právě nyní dokončuje plán, jak oživit osobní i nákladní dopravu po řece v rámci města. V porovnání s rozvojem Prahy v ostatních směrech lodní doprava alarmujícím způsobem kontrastuje. Čtyři pražské přístavy přepravily ještě v roce 2005 zhruba 150 tisíc tun zboží. V roce 2017, ze kdy jsou k dispozici poslední čísla, to bylo jen 44 806 tun.

Slepou uličkou

Je fér říct, že každá myšlenka na využití lodní dopravy pro zásobování v ucpaném městě vypadá na první pohled rozumně a lákavě, ovšem stejně tak skoro každá skončila v posledních letech v Praze neúspěchem. V roce 2017 Ředitelství vodních cest zkoušelo, jestli by bylo možné vykládat zboží z lodí v centru města a dál do obchodů je dopravovat ekologickými dodávkami. Z logistických zón za městem se mělo zboží dostávat do překladišť v Holešovicích nebo v Radotíně a odtud putovat v paletách na lodích do města na náplavky, kde by si je naložili řidiči dodávek. „Tento záměr se ukázal jako ekonomicky nereálný, a to i z důvodu další nutné překládky a časové náročnosti celého procesu,“ stojí dnes ve studii Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

Podobně krachl i plán na odvážení kalů z čistírny odpadních vod. Ubralo by se tím denně deset nákladních aut. Jenže malých příjemců (zejména zemědělců) je hodně, jsou na různých místech, kalů bude po opravě v čističce ubývat, a hlavně se musí naložit a odvézt rychle, protože obtěžují okolní obyvatele zápachem.